Kromě zajištění nájmu městského bytu Plzeň poskytla každému z novinářů i šek na 20 tisíc korun. Podpisy smluv a předání šeků se uskutečnily na radnici.
„Uvědomujeme si, v jak těžké situaci jste. Málokdo si umí představit, co znamená se přes noc rozhodnout opustit svou rodinu, své blízké, svůj domov, vlast. Jsme rádi, že vám alespoň trochu můžeme pomoci tuto situaci ulehčit,“ řekl primátor Martin Baxa.
Ten vyjadřuje solidaritu s běloruským lidem dlouhodobě, například před dvěma lety spolu s náměstkem Michalem Vozobule vyvěsili na plzeňskou radnici historickou běloruskou vlajku jako výraz solidarity se všemi, kdo se tehdy postavili proti Lukašenkovu režimu.
Jména ani fotografie dvou žen a jednoho muže město s ohledem na jejich bezpečnost nezveřejnilo.
„Jsme vám velice vděční za pomoc, za podporu. Naše situace je podobná, jako tomu bylo v Československu v roce 1968. Naše povstání také bylo potlačeno, ale nevzdáváme se a pokračujeme v boji. Doufám, že nebudeme muset čekat téměř půl století jako Češi, než si vybojujeme svobodu,“ uvedla jedna z běloruských žurnalistek, která našla azyl v Plzni.
Popsala situaci v médiu, pro které pracuje. Řada jejích nadřízených i kolegů je tvrdě stíhána, mnozí jsou vězněni, někteří i mučeni.
„Aktuálně je za mřížemi v Bělorusku 28 novinářů,“ doplnil její kolega s tím, že žurnalisté jsou v Bělorusku v permanentním nebezpečí. V Plzni se trojice cítí v bezpečí, nicméně všichni mají obavy o své rodiny, které zůstaly v Bělorusku.
Vykonstruovaná obvinění novinářů
Média a novináři v Bělorusku čelí bezprecedentním represím ze strany státu od prezidentských voleb v roce 2020. Běloruská asociace novinářů zdokumentovala přes 500 zadržení, stovky zatčení, pokut a desítky trestních případů a trestů odnětí svobody namířených proti reportérům, redaktorům a mediálním manažerům.
V podstatě na každý nezávislý zpravodajský výstup reaguje režim policejním nátlakem, policejní prohlídkou redakcí i soukromých bytů a konfiskací profesionálního vybavení novinářů.
Většina žurnalistů z nestátních médií byla již nucena přestat publikovat nebo uprchnout, aby mohla pracovat z exilu. V červenci 2021 spustil stát novou vlnu represí proti nezávislým médiím a organizacím.
Bezpečnostní složky provedly během deseti dnů na 70 prohlídek redakcí a soukromých bytů zaměstnanců celostátních a regionálních médií. Výsledkem je, že další desítky novinářů, redaktorů a správců médií se připojily ke svým kolegům již ve vazbě.
Obvinění jsou vesměs vykonstruovaná, novináři jsou zavíráni za údajný „terorismus“, „špionáž“ či narušení veřejného pořádku. Trest lze dostat i za sdílení nevhodného příspěvku na sociální síti.
„Pomoc města Plzně, které poskytlo ubytování pro tři běloruské novináře v nouzi, je vysoce oceňována nejen našimi běloruskými kolegy, ale i v jiných zemích je vnímána jako způsob, jak projevit dobrou vůli v praxi a dokázat, že i politici si uvědomují zásadní význam nezávislých médií pro demokracii,“ uvedl Mogens Blicher Bjerregård, prezident Evropské federace novinářů.
