„Na pocitu štěstí u dětí se pandemie nijak výrazně neprojevila. Více než polovina dětí v Česku uvedla, že je šťastná téměř pořád. Nejšťastnější jsou děti s jedním sourozencem. Překvapilo nás také, že v Čechách jsou děti šťastnější než na Moravě,“ shrnuje poznatky Pavla Gomba, výkonná ředitelka UNICEF ČR.
Podle ní ale o proti předchozím letům děti výrazněji vnímají sociální rozdíly. Děti s jedním rodičem a děti z chudších domácností jsou šťastné méně.
Přes 55 procent dětí uvedlo, že se cítí šťastně, v roce 2008 to bylo 63 procent. Ani šťastně, ani nešťastně se cítí téměř 40 procent dětí.
Pro pocit štěstí jsou nejdůležitější kamarádi a rodina. Pocity neštěstí chlapci a dívky často vnímají odlišně. Převážně jde o situace, když se jim nedaří ve škole nebo když jim někdo nadává. Starosti si děti dělají také tehdy, když se něco přihodí v rodině, když se rodina hádá nebo nemá peníze.
Česká pobočka UNICEF v intervalech několika let pravidelně mapuje postoje, názory a očekávání dětí v České republice. Jedná se o unikátní výzkum založený na osobních rozhovorech s dětmi, který umožňuje nahlédnout do myslí a životů českých dětí, s cílem identifikovat tužby a přání současné mladé generace a umožnit jí vyjádřit svůj názor.
„Šetření proběhlo v červenci, srpnu a září 2021, celkem se jej zúčastnilo 426 dětí ve věku 9 až 17 let. Jedná se o reprezentativní vzorek s ohledem na pohlaví a věk, aby byly proporčně zastoupeny kraje a velikost obce, počet členů domácnosti a vzdělání rodičů,“ vysvětlila Jana Proboštová, vedoucí výzkumu agentury STEM/MARK, která studii pro UNICEF ČR realizovala.
