Velkou pozornost v pondělí vyvolalo prohlášení šéfa baskické separatistické levice Arnalda Otegiho, který byl v minulosti členem strany Batasuna, kterou španělské úřady označovaly za politické křídlo baskické ozbrojené organizace. Podle Otegiho ETA způsobila svou činností dlouhotrvající bolest.
„Nikdy se to nemělo stát,“ uvedl. Prohlášení je významné, protože separatistická levice, která má v Baskicku stále výrazný vliv, dosud mluvila výlučně o „všech obětech“ násilností. Samostatně se o násilí organizace ETA bavit odmítala.
Otegiho prohlášení přivítali španělští socialisté (PSOE). „Musí požádat o odpuštění,“ řekla ale na adresu příznivců separatistické levice socialistka Isabel Rodríguezová. Podle ní by měli baskičtí separatisté jasně odsoudit oslavy, které obvykle propuknou, když je nějaký bývalý člen organizace ETA propuštěn z vězení.
Odpusťte nám, páchali jsme zlo, kaje se baskická ETA před rozpuštěním |
Ve španělské politice je ETA i deset let po ukončení ozbrojeného odporu předmětem debat. Konzervativní Lidová strana (PP) a nacionalistické hnutí Vox například označily ministra vnitra Fernanda Grandeho-Marlasku za „zrádce“ kvůli postupnému uvolňování vězeňských podmínek, ve kterých jsou drženi bývalí členové ETA. Pravice také kritizuje to, že vládní strany se v celostátním parlamentu opírají o hlasy baskické separatistické levice, například při schvalování státního rozpočtu.
„Po deseti letech jsme o něco dál, rány ale stále nejsou zcela zacelené,“ uvedl šéf baskického regionu a umírněné Baskické národní strany (PNV) Íňigo Urkullu. Ten přivítal prohlášení separatistické levice, současně ji ale vyzval k naprostému odmítnutí násilí.
Podle sociologa Eguzkiho Urteagy se konflikt po ukončení ozbrojené činnosti nyní přesunul do sporů o výkladů dějin. Ten se totiž mezi baskickými stranami velmi liší. „Nyní vyvstává otázka, jaký příběh předat budoucím generacím,“ řekl agentuře AFP.
Baskická ETA začala s odzbrojováním, francouzské policii předala seznam úkrytů |
Organizace Euskadi Ta Askatasuna (Baskicko a jeho svoboda, ETA) vznikla v roce 1959 za diktatury Franciska Franca. V prvních letech boje proti autoritářskému režimu se mohla spoléhat na sympatie části veřejnosti. Po návratu demokratického zřízení však podpora začala postupně opadat. Organizace, jejíž půl století trvající separatistický boj si vyžádal podle odborníků nejméně 850 obětí, oficiálně zanikla v roce 2018. V prohlášení tehdy uvedla, že jako organizace skončila, ale že její bývalí členové budou nadále usilovat o nezávislé, sjednocené a socialistické Baskicko.
