Jak hodnotíte německé parlamentní volby? Překvapily vás něčím?
Jsou výsledkem hodně zvláštní, protože poprvé po 16 letech neobhajovala svůj mandát Angela Merkelová. A to se samozřejmě odrazilo na výsledcích. Máte patovou situaci, kdy vládní CDU/CSU ztratila asi osm procentních bodů a propadla se na druhé místo. Je jasné, že do sestavování vlády poprvé významně po dlouhé době promluví SPD.
Dá se říci, že končí éra, kdy koalici utvářely jen dvě strany?
To je druhý výsledek voleb. Pokud nebude pokračovat velká koalice (CDU/CSU a SPD, pozn. red.), přičemž s největší pravděpodobností nebude, tak nová koalice bude složená ze tří stran, což implikuje velmi komplikované jednání. Buď nás čeká nejspíše jednání o takzvané semaforové koalici, tedy SPD, Svobodná demokratická strana (FDP) a Zelení, nebo nás čeká Jamajka, tedy CDU/CSU, Zelení a FDP.
A troufl byste si tipnout, která možnost nastane?
Uvidíme, nyní se to velmi těžko odhaduje. Zelení budou jako koaliční partner více inklinovat k SPD, zatímco FDP k CDU/CSU. Pravděpodobně ten první pokus na sestavení vlády dostane SPD. Je však otázka, co si s těmi menšími koaličními partnery vyjedná. Už se teď objevují články, že se nenechají koupit levně.
Jak tato jednání ovlivní například klimatickou politiku?
Obecně jsou klimatická témata přítomná v programu všech stran. Ty se liší jen v tom, zda má Německo být klimaticky neutrální již v roce 2035, jak to chtějí Zelení, nebo v roce 2050, jak to chtějí liberálové. Ale to, že je to cíl napříč politickým spektrem, je naprosto jasné. Ty programy nejdou v tomto ohledu tolik proti sobě, ale třeba kladou jiné časové aspekty.
Německé spolkové volby 2021 |
Jak Zelení, tak FPD, kteří budou mít klíčové slovo při sestavování nové vlády, se v mnohém orientují na městské liberální voliče. Co to vypovídá o politickém směřování Německa?
Tady je potřeba vzít v úvahu tři věci. Jednak nekandidovala Angela Merkelová, takže ty volby nebyly o jejím jméně. Dříve voliči hlasovali pro CDU/CSU, protože chtěli pokračování její vlády. Dneska se podpora přelila i mezi další politické strany. Zadruhé, v době velké koalice většinou vládní strany v součtu ztrácí a posilují ty menší strany.
Novinkou je, že třetí nejsilnější silou jsou Zelení, kteří mají takřka patnáct procent hlasů. Jsou sedm osm procentních bodů za CDU, jsou tedy naprosto relevantním partnerem. Ukazuje to, že i ta podpora zelených témat a takto orientované politiky má velmi širokou podporu.
Němci chtějí, abych vládl se Zelenými a liberály, tvrdí vítěz voleb Scholz |
Zelení však očekávali na základě dřívějších výzkumů lepší výsledek. Ze strany zaznělo nad výsledky zklamání.
V minulých volbách měli necelých deset procent, teď mají 14,8. Fakt je, že na jaře měli 20 až 25 procent. Takže ten výsledek je výrazně horší.
Odehrálo se jednak to, že jejich kandidátka na kancléřku Annalena Baerbocková udělala několik chyb, jako špatné majetkové přiznání, plus nějaké plagiátorství. Avšak svou roli také hrálo to, že CDU/CSU velmi brojila proti levicové koalici SPD, Zelených a postkomunistické Levice, která hrozila. To řadu německých voličů voličů vyplašilo.
Velmi vysoko byla sociální témata. Nedostatek bytů. Nestaví se. To je velmi silný bod, který tíží i mladé v Německu.
Strana Levice má velmi špatný výsledek. Je to právě důsledek těchto obav?
Ona má specifické voliče. Ona je postkomunistická levice, která má voliče především v bývalé NDR, takže je možné, že kmenoví voliči zestárli a už se voleb nezúčastnili. Nebo SPD dokázala lépe uchopit ta levicová témata a vlastně jim přetáhli voliče. Domnívám se, že tato teze o koalici tolik nepoškodila Levici, ale poškodila Zelené.
CDU zaznamenala nejhorší výsledek v historii. Dá se to přičíst na vrub kandidátovi na kancléře Arminu Laschetovi, provázenému skandály, jako je smích při povodních, nebo se jedná o dlouhodobější problém pro CDU?
CDU/CSU má nejhorší výsledek, ale je třeba vidět za tím několik důvodů. Tím prvním je, že už nekandiduje Merkelová, poprvé ve volbách ve Spolkové republice stávající kancléř už neusiloval o znovuzvolení, dřív to bylo třeba proto, že byl neúspěšný.
Dále ta strana byla dlouhou dobu nejednotná. Řešilo se, zda lídrem má být Laschet, nebo šéf CSU Markus Söder. Dlouho se nemohli shodnout. A potom samozřejmě Lascheta poškodily některé nešťastné přešlapy. Částečně plagiátorská kauza, ale asi víc ten nešťastný záběr, kdy se při projevu německého prezidenta po ničivých povodních v létě 2021 vesele bavil se svým kolegou. To Němci skutečně brali jako projev neúcty k obětem a velké osobní selhání.
Kandidát SPD na kancléře Scholz se stylizoval do Merkelové. Dá se to číst jako projev voličů, že chtějí pokračování v její politice?
Scholz je stále ministr financí ve vládě Merkelové. Dlouho dobu zde pracoval na tom svém image. V době koronavirové pandemie například dostaly rodiny 300 eur (7 632 korun) na nejrůznější kompenzace těch nejdůležitějších pomůcek. Byl tedy velmi významnou figurou. On je skutečně politik, který není impulzivní, vystupuje velmi klidně, vnímavě. Některá gesta dělá tak, jako dělala Angela Merkelová.
Jeho výhodou, je, že v dnešní vládě sedí, proto ho lidé znají napříč Německem. Laschet je premiér Severního Porýní-Vestfálska, takže ho aktivně lidé tolik neznají třeba pravidelně z médií. Takže to má pro Scholze jistou výhodu a jistou míru té pozitivní kontinuity je u něj možné vidět.
Německé spolkové volby 2021: zpravodajství, analýzy, komentáře |
S volbami končí éra Merkelové. Jak na ni Němci budou vzpomínat, jak ji vnímají?
To se ještě ukáže. Merkelová byla mimořádná politička, která přišla jako první žena do nejvyšších kruhů světové politiky, dokázala si vydobýt renomé, stát se mimořádnou mistryní kompromisu a vyjednávání. Dokázala vyřešit řadu krizí. Neuměla těm krizím tolik předcházet, uměla je však potom velmi dobře řešit.
Německé volby vyhráli sociální demokraté, CDU/CSU je na historickém minimu |
Ukáže se za pár let, jestli ten směr, který nastavila, byl dostatečný v nasměrování Německa k reformám. Čeká nás řada ekonomických a společenských změn v souvislosti s Green Dealem a ukáže se, zda to bylo dostatečné.
Říkal jste, že Merkelová nebyla téma voleb. Jaké bylo tedy to hlavní téma? Koronavirová epidemie?
Koronavirová epidemie nebylo tak velké téma. Dopadla na Německo podobně jako na Česko. Opatření byla tvrdá a velmi dlouhá. Proti nim vystupovala Alternativa pro Německo (AfD), která vždycky hledá nějaké kritické téma, a ta tratila, získala jen 10,3 procenta, méně než v těch předchozích volbách.
Tomáš Nigrin Ředitel Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy působí v jeho rámci na katedře německých a rakouských studiích. Přednáší německé dějiny a současnou německou politiku. |
Ale velmi vysoko byla sociální témata. Nedostatek bytů. Nestaví se. Dokonce teď dopadlo nezávislé referendum v Berlíně, že obyvatelé souhlasí s vyvlastňováním bytů velkých realitních společností.
Samozřejmě za peníze, takže erár vykoupí ty byty a stane se z toho nájemné bydlení s nějakými regulovanými nájmy. To je velmi silný bod, který tíží i mladé v Německu. A řekl bych, že to rezonuje podobně jako v České republice.
AfD v Sasku ale posílila na úkor jiných stran, například CDU. Co nám vlastně volby řekly o politickém rozdělení Německa, které kopíruje dřívější geografické rozdělení?
To východní Německo vykazuje odjakživa odlišné volební jednání než západ. I třeba tím, že tam tradičně bodovala postkomunistická Levice. Vůči jiným tam nachází víc podporu AfD, protože východní Německo je xenofobnější, uzavřenější, víc kritické k celoněmecké politice. Je to ale spíše jen potvrzení toho trendu, který lze pozorovat třicet let.
Merkelová odchází i jako nečekaná ikona módy, v šedi obleků zářila barvami |
Merkelová byla známá vstřícným postojem k Česku. Jak její konec ovlivní česko-německé vztahy?
Česko-německé vztahy jsou obecně dobré, s některými drobnými výkyvy. Neočekávám, že by došlo k jejich výraznému ochlazení. Máme tady nového partnera ve hře, ať už kancléře nebo ministra zahraničních věcí a bude potřeba s ním najít společnou řeč. Nicméně, administrativa profesionálních diplomatů zůstává, tam se to neobměňuje jako u amerických voleb. Ty vztahy zůstanou srdečné, dobré. Budeme ale vzpomínat na to, že jsme měli kancléřku, která žila několik let v Praze a uměla trochu česky, to už se nebude opakovat.
Dokázali toho čeští politici využít?
Domnívám se, že ne. Byla to do jisté míry promarněná šance. Měli jsme vést intenzivnější dialog. Před těmi šesti lety nás významně rozdělil postoj k migrační krizi. A pak to hledání nějaké srdečnost ve vztazích bylo významně těžší.
Například když Sasko a Bavorsko na jaře 2021 nabídly své nemocnice v blízkém sousedství zasaženému Karlovarskému kraji, my jsme to odmítli a radši jsme letecky odváželi pacienty do Jihlavy a jiných vzdálených částí republiky. Mohli jsme a měli jsme to gesto využít, posílilo by to ty vzájemné vztahy a vědomí, že se na sebe jako sousedi můžeme vždycky spolehnout.
Sledují Němci české volby?
Sledují to maximálně v Bavorsku a Sasku, dvou sousedních spolkových zemích. Pro celostátní média, pokud se u nás nestane vyloženě nějaký skandál, bude stačit velmi krátká zpráva, že v České republice je nová vláda.
Každopádně bez ohledu na to, jaká je vláda u nás nebo v Německu, tak všichni se musí snažit, abychom byli dobrými sousedy. Musíme si uvědomit, že my potřebujeme Německo více, než Německo potřebuje nás. Bez navázání na Německo a bez intenzivní komunikace s jejich politickou reprezentací znamenáme mnohem méně, než když s nimi budeme mluvit i třeba o nepříjemných tématech, protože jen tak je dokážeme přesvědčit o našich postojích, které jsou v některých otázkách jiné než jejich.
