Mezi lidmi s imigračním původem je obecně malá ochota chodit k volebním urnám. V posledních parlamentních volbách byla účast v této skupině 20 procent pod průměrem.
Nezájem se projevuje i nyní. „Jaké volby?“ reagovali syrští migranti ze známé berlínské ulice Sonnenallee na otázku reportéra portálu Bloomberg na otázku, jak vnímají letošní zápas o křesla v Bundestagu. Sonnenallee, která je domovem mnoha běženců z Blízkého východu, je jedním z nejvýraznějších symbolů dědictví vstřícné migrační politiky odcházející kancléřky Angely Merkelové.
V roce 2017 bylo v Německu asi 6,3 milionu voličů cizího původu. V současnosti je to už 7,4 milionu, což je 12,2 procent elektorátu. Počet odpovídá 74 křeslům ve Spolkovém sněmu.
Podle studie organizace Citizens for Europe (CFE) představují voliči s migračními kořeny v 167 z 299 obvodů sílu schopnou rozhodnout o tom, kdo bude zvolen. Pokud by například Křesťanskodemokratická unie (CDU) dokázala v Zhořelci zmobilizovat 4 888 voličů z této skupiny, mohla by uzmout přímý mandát kandidátovi z protiuprchlické Alternativy pro Německo (AfD).
Celkem má migrační pozadí v Německu 24,2 procent populace. Šest lidí z deseti (62,5 procent) v této skupině však nemá právo volit, protože nejsou německými občany.
CFE proto mluví o „demokratickém deficitu“, který se projevuje i v nedostatečné reprezentaci této části německé populace v Bundestagu. V tom současném je jen 58 z 709 členů neněmeckého původu.
Německé spolkové volby 2021: zpravodajství, analýzy, komentáře |
Podle sociální vědkyně Sabriny Mayerové politici imigranty zřídka přímo oslovují. Témata, která je zajímají, se ve volebních kampaních objevují zřídka. Lidé cizího původu tak mohou mít pocit, že je nikdo neoslovuje, čímž se snižuje jejich ochota se o německou politiku vůbec zajímat.
Svou roli zřejmě hraje i jazyková bariéra. Například čtyřicetiletý syrský uprchlík Ibrahim Mohammed může sledovat politické debaty, protože umí německy. Jiní jeho krajané však němčinu neovládají.
Turci volí sociální demokraty
Ibrahimovi se líbí Sociálnědemokratická strana Německa (SPD), protože chce zvýšit minimální mzdu. Oceňuje i CDU. „Nakonec, vpustili nás sem,“ řekl Bloombergu.
Na pivu s „panem Merkelem“. Luštění záhady, čím robotický Scholz oslnil Němce |
O volebních preferencích lidí cizího původu v Německu existuje jen málo studií. Dostupné se týkají těch největších menšin v zemi – Turků (2,8 milionu), Poláků (2,2 milionu) a Rusů (1,4 milionu).
Zatímco Rusové volí převážně CDU, Turci SPD. V posledních letech se ovšem voličstvo stran proměňuje, zvýšila se voličská mobilita. Do popředí se dostávají konkrétní témata.
AfD jako strana imigrantů? Němci cizího původu stále víc volí pravici |
S tím, jak se migranti začleňují do společnosti v procesu takzvané „normalizace“, začínají měnit svou politickou orientaci, často z levicové na pravicovou. Z toho těží konzervativní strany jako CDU, ale i AfD.
Někteří příchozí pro sebe nevidí v Německu budoucnost a neplánují v zemi zůstat. Osmadvacetiletý Mustafa Naim, který pracuje jako bezpečností pracovník, touží po tom získat německé občanství a žít v Káhiře. „Je rozdíl mezi dětmi, kteří vyrůstají se zvukem azánu, muslimské výzvě k modlitbě, a těmi, kteří vyrůstají zde.“
