„Scholz znovu a znovu zkoušel soudržnost se Zelenými, zatímco bral spolu s kandidátkou Zelených Annalenou Baerbockovou kandidáta unie CDU/CSU Armina Lascheta do kleští,“ napsala agentura DPA.
Toho, že Scholz si s Baerbockovou ve většině témat notoval a že oba společně kritizovali volební program Laschetovy unie, si povšiml také deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). „Bylo nápadné, jak byli SPD a Zelení v mnoha bodech jednotní,“ napsal list. Dodal, že žádný z kandidátů neučinil na poslední chvíli nový výraznější předvolební slib.
Laschet podle magazínu Der Spiegel nastoupil do debaty opět v bojovném módu, zatímco Scholz, kterému průzkumy veřejného mínění slibují volební vítězství, se snažil zachovávat rozvahu a vyvarovat se chyb. Konzervativec opakovaně útočil na Scholze i Baerbockovou kvůli otázce zvyšování daní, což byl podle Der Spiegelu jeden z mála momentů, kdy sociálnědemokratický kandidát ostře reagoval. Lascheta obvinil, že unie chce ulevit těm s největšími příjmy, což označil za nesolidární a neufinancovatelné.
FotogalerieNěmecké parlamentní volby 2021    |
„Olaf Scholz a kandidátka Zelených Annalena Baerbocková podpořili spojenectví svých stran a přejí si unii v opozici. Oba také vyloučili koalici s (protiimigrační Alternativou pro Německo) AfD, ale ne s (postkomunistickou) Levicí,“ shrnul obsah debaty deník Der Tagesspiegel.
Společnou debatu, která byla před parlamentními volbami 26. září poslední, vyhrál podle průzkumu Forsa stejně jako obě předešlé diskuse Scholz. Bylo o tom přesvědčeno 42 procent respondentů. Lascheta označilo za vítěze 27 procent účastníků ankety a Baerbockovou 25 procent.
Favoritem voleb v Německu je nadále SPD, vše mohou změnit nerozhodnutí |
Scholzova SPD je favoritem také předvolebních průzkumů. Podle agentury Insa, která sondáž vypracovala pro nedělník Bild am Sonntag, by SPD ve volbách získala 26 procent, na druhém místě s 21 procenty by skončila CSU/CSU a třetí by s 15 procenty byli Zelení. Do Spolkového sněmu by se ještě s 12 procenty dostali liberálové (FDP), s 11 procenty protiimigrační AfD a s šesti procenty postkomunistická Levice.
Spory o mzdy i klimatické změny
Laschet se Scholzem se hned v úvodní části debaty dostali do pře o výši minimální hodinové mzdy, která v Německu činí 9,6 eura (244 korun). Scholz slibuje, že pokud se stane kancléřem, rychle minimum navýší na 12 eur (305 korun). Stejný cíl mají i Zelení. Podle Lascheta jsou ale volby jediný důvod, proč nyní Scholz o 12 eurech vůbec mluví. Laschet také řekl, že otázku výše mezd by měli společně řešit zaměstnavatelé a odbory. „Nám jde o to, zachovat pracovní místa a zaměstnance za práci rozumně zaplatit,“ řekl s tím, že v některých oborech už nyní minimální hodinová mzda činí 15 eur (381 korun).
Na pivu s „panem Merkelem“. Luštění záhady, čím robotický Scholz oslnil Němce |
„Mně jde o důstojnost občanů,“ prohlásil Scholz. „A to je zřejmě to, co nás v této otázce rozděluje,“ doplnil. Sociálnědemokratický kandidát rovněž kritizoval, že plány konzervativců na daňové úlevy přijdou ročně na 30 miliard eur (761 miliard korun). SPD chce podle Scholze pomoci lidem s nízkými příjmy a také střední vrstvě. „Odpovědně k tomu ale říkáme, že jiní za to budou muset něco víc dát. Jen když ti nejbohatší přispějí svým dílem, mohou být úlevy seriózně financovány,“ řekl. Uvedl také, že 12 eur nejsou žádné velké peníze.
Do rozmíšky vstoupila i Baerbocková, podle které chce Laschet dát miliony těm, kteří již nyní mají nejvíce. Dodala, že matky samoživitelky na daňové odpočty nedosáhnou a že každé páté dítě v Německu vyrůstá v chudobě. Laschet k tomu poznamenal, že on sám vyrůstal v šestičlenné rodině, takže přemýšlení o výdajích mu není cizí. „Největším problémem chudoby je to, když rodiče nemají práci,“ řekl Laschet, podle kterého cesta z chudoby vede přes jistotu pracovních míst. „Souhlasím,“ doplnil k tomu Scholz.
Ze třetího místa do kancléřství? Podceňovaný Scholz je před volbami horkým favoritem |
Spory pokračovaly i v diskuzi o klimatických otázkách. „Vaše strany, pánové, v posledních letech hodně mluvily, ale jen málo udělaly,“ řekla Baerbocková na adresu sociálních demokratů a konzervativců. „Pokud chcete dodržet 1,5 stupně Celsia z klimatické dohody z Paříže, tak s ukončením energetického využívání uhlí v roce 2038 se to nepodaří,“ řekla zelená kandidátka na kancléřku. Zmíněných 1,5 stupně Celsia je hodnota globálního oteplení oproti předindustriálnímu období, ke které se signatáři pařížské klimatické dohody z roku 2015 chtějí co nejvíce přiblížit.
„Pokud nyní nic neuděláme, bude to v budoucnu nezaplatitelné,“ řekla Baerbocková, podle které jsou klimatické následky jasně viditelné mimo jiné v červencových katastrofálních povodních na západě Německa. „Tam nás to bude stát 30 miliard eur,“ řekla o rekonstrukci zničených regionů.
Německé spolkové volby 2021: zpravodajství, analýzy, komentáře |
Laschet prohlásil, že ekologická opatření mohou být dokonce přínosem, pokud vývoj potřebných produktů postupuje tou správnou inovační cestou a není řízen zákazy. Předpokládá navíc, že odklon od uhlí bude nakonec rychlejší, protože ceny za vypouštění oxidu uhličitého a evropský obchod s emisními povolenkami rychle povedou k tomu, že uhlí se nevyplatí.
Ani tentokrát mezi tématy nechyběla pandemie nemoci covid-19. Všichni tři kancléřští kandidáti podporují očkování proti ní. Baerbocková jen upozornila, že povinná vakcinace v Německu možná není.
Scholz chce vládnout se Zelenými
Kandidáti rovněž hovořili o možných vládních koalicích. Laschet prohlásil, že unie CDU/CSU nebude vládnout s postkomunistickou Levicí, kterou považuje za krajně levicovou, a ani se bavit s protiimigrační Alternativou pro Německo (AfD), kterou označuje za krajně pravicovou. Zopakoval také, že hrozbou by byla vláda SPD, Zelených a Levice.
„Nebudu zastírat, že bych nejraději vládl se Zelenými,“ řekl Scholz. Baerbocková k tomu poznamenala, že je pro ni obtížně představitelná koalice s CDU, protože konzervativci se zpátečnickými nápady patří podle ní do opozice. Baerbocková dodala, že po volbách je možná řada kombinací, třeba SPD, Zelení a liberální FDP, nebo vláda se sociálními demokraty, ve které budou Zelení nejsilnější stranou. „A to je na nynějších volbách to nejnapínavější,“ dodala.
