Oznámení Johnsonovy vlády je symbolickým krokem, jak se zase o něco více zbavit nenáviděných zásahů úředníků EU do „tradičního anglického života“. Poprvé začala Británie zavádět metrický systém v 60. letech minulého století, po roce 2000 ho pak nařizovala unijní pravidla.
Unijní vlajka nezmizí z Británie ani po brexitu. Vláda chce peníze z fondů EU |
Své unce a galony sice Britové nemuseli úplně opustit, ale vždy je museli doprovodit i převodem na gramy a litry. Nyní budou mít obchodníci na výběr, v jakých jednotkách budou zboží prodávat zákazníkům.
Kauzu z tématu kdysi udělal případ „nejslavnějšího trsu banánů v historii“, připomíná The Times. Podnikatele Stevena Thoburna totiž zatkli za to, že prodával banány ve starých jednotkách a pro část veřejnosti se navěky stal prvním „metrickým mučedníkem“.
Tématu se pak chopil Boris Johnson, ještě když působil v listu The Spectator. Kritizoval tehdy, že mají lidé opustit něco, co dobře funguje třeba ve Spojených státech, „nejúspěšnější ekonomice na Zemi“, a nahradit to systémem z dob Napoleona.
A když se stal premiérem, slíbil, že se Británie vrátí k „této staré svobodě“. „Lidé chápou, co je to libra jablek. Přijde éra velkorysosti a tolerance vůči tradičním jednotkám,“ prohlásil Johnson před dvěma lety.
Premiérův ministr pro brexit David Frost pak při oznamování aktuálního vládního plánu řekl, že je návrat k librám a stopám součástí širší snahy „zúročit svobody získané po brexitu“ tak, aby pravidla ve Spojeném království co nejlépe sloužila britským zájmům.
Krok se dotkne i britských hospod, které budou zase moci servírovat pinty piva ve sklenicích s obrázkem koruny. Ani to se podle standardizovaných pravidel EU nesmělo. Používání metrického systému před časem rovnou zakázal vládní politik Jacob Rees-Mogg. Ovšem jen svým zaměstnancům.
Připomeňte si klíčové momenty brexitu na časové ose:
