Tanky v Moskvě. Nezdařený puč před třiceti lety zpečetil rozpad SSSR

Před 30 lety, 19. srpna 1991, se osmičlenná skupina konzervativních komunistů pokusila o státní převrat v tehdejším Sovětském svazu s cílem zastavit reformy a zabránit rozpadu sovětského impéria. Akce však skončila po třech dnech fiaskem. Ve stejném roce zároveň vedla k zákazu sovětské komunistické strany a nepřímo způsobila rozpad SSSR.

Toho dne časně ráno oznámil sovětský rozhlas a televize, že moci v zemi se ujímá Státní výbor pro výjimečný stav. Členové pučistického výboru uvedli jako jeden z důvodů neschopnost Michaila Gorbačova vládnout kvůli zdravotnímu stavu. Gorbačov byl v té době zcela zdráv a trávil dovolenou na Krymu. Tam pak byl od odpoledne 18. srpna zadržován v domácím vězení poté, co odmítl schválit vyhlášení výjimečného stavu a předat své pravomoci viceprezidentovi.

Po oznámení o převzetí moci vyhlásili pučisté v části impéria výjimečný stav; tisk a televizi podrobili cenzuře a do Moskvy vyjely tanky, které zatarasily přístupové cesty především k takzvanému Bílému domu, sídlu ruského parlamentu. K budově se stáhly desítky tisíc Moskvanů, kteří začali stavět barikády, aby chránili ruského prezidenta Borise Jelcina, jenž se postavil do jejich čela.

Jelcin odmítl výbor pro výjimečný stav, vyzval k občanské neposlušnosti a svým dekretem rozpustil všechny výkonné sovětské orgány. Druhý den prohlásil členy výboru za zločince a převzal velení nad ozbrojenými silami na ruském území. 

Třetí den se situace vyhrotila a při manévrech tanků přišli tři lidé o život. Útok na Bílý dům se však nekonal. Vojenské jednotky dostaly povel, aby se stáhly, Státní výbor pro výjimečný stav byl rozpuštěn a jeho členové zatčeni. Gorbačov se poté vrátil do Moskvy.

Měl jsem Jelcina uklidit do Londýna, lituje po 20 letech Gorbačov

Osm členů pučistického výboru a s nimi spojených pět vysokých funkcionářů bylo vzato do vazby. Proces se kvůli zdravotním problémům obžalovaných vlekl. V roce 1992 byli pučisté posláni ze žaláře do domácího vězení a v únoru 1994 je ještě před vynesením rozsudku ruský parlament amnestoval. Jeden člen výboru, ministr vnitra Boris Pugo, spáchal sebevraždu.

Hrdinou dne se stal tehdejší ruský prezident Boris Jelcin, který se postavil do čela spontánního odboje proti pučistům. Stojící na tanku imponoval celému světu jako obránce ruské demokracie a definitivně tak zatlačil do pozadí Gorbačova, který nedokázal dostatečně odsoudit roli KSSS při převratu.

Jelcinův následovník Vladimir Putin označil rozpad SSSR za největší katastrofu v ruských dějinách.