Oběťmi posledního projevu zášti vůči západním žurnalistům se stali Alice Su z Los Angeles Times a Mathias Boelinger z německé stanice Deutsche Welle, kteří o víkendu sbírali v ulicích zatopeného města Čeng-čou příběhy lidí, jimž velká voda sebrala všechno.
V jednu chvíli je na ulici obklopil rozhořčený dav a obvinil je z „očerňování Číny“. Boelingera několik mužů popadlo za šaty a pokusilo se mu vzít kameru.
河南人民的政治觉悟还是很高的，这不，又成功地阻止了外媒记者拍摄。 https://t.co/Jx47DRMIuz
„V Čeng-čou a nejhůře zasažených oblastech v okolí byla spousta lidí, kteří byli přístupní a ochotní mluvit o povodních a potížích, kterým čelí. Ale tento dav byl skutečně naštvaný a chtěl prostě cizincům říci, aby vypadli,“ popsala konfrontaci Alice Su.
Na sociální síti Weibo se k incidentu objevilo asi 27 milionů příspěvků. Podle listu The Guardian někteří uživatelé novinářům vyhrožovali a volali po jejich vyhoštění ze země. Podobnou zkušenost mají za sebou také reportéři al-Džazíry nebo CNN. Fotografa agentury AFP rozlícený dav donutil vymazat snímky zatopeného tunelu, ve kterém zemřelo několik lidí.
Mládežnická organizace Komunistické strany Číny dokonce zveřejnila výzvu, aby lidé v provincii Che-nan sledovali zpravodajský tým BBC a hlásili jeho polohu. Zdá se, že vedlejšími obětmi této štvanice se stali právě Su a Boelinger, kterého si rozlícený dav v Čeng-čou spletl s reportérem britské veřejnoprávní stanice.
 |
Katastrofální záplavy v provincii Che-nan si dosud vyžádaly 71 obětí a způsobily materiální škody za skoro 14 miliard jüanů (44 miliard korun). Zahraniční média povodním věnovala značnou pozornost a tlumočila stížnosti některých obyvatel, podle nich lokální úřady na neštěstí reagovaly pomalu a nedostatečně.
Takové zpravodajství je ovšem v Pekingu považováno za pomlouvání. Čínská státní média dostala instrukce, aby při pokrývání povodní zprostředkovávala jen informace úřadů, nevolila „příliš truchlivý či bulvární tón“ a nehledala paralely s minulostí.
Novináři jako ideologický nástroj Západu
Incidenty z Čeng-čou ilustrují fakt, že práce zpravodaje na půdě ambiciozní asijské velmoci je čím dál těžší. Obzvlášť od chvíle, kdy ve Wu-chanu odstartovala pandemie koronaviru a na svět se dostaly první zprávy o brutálních metodách čínského režimu vůči Ujgurům.
Čína za rok a půl vyhostila nejméně šestnáct amerických novinářů. V září musel narychlo odjet zpravodaj BBC John Sudworth, který po sérii reportáží o internačních táborech pro muslimy v Sin-ťiangu čelil zastrašování a osobním útokům.
Čína odebírá akreditace americkým deníkům. Je to odplata za nařízení USA |
Další dopadli ještě hůře. Australská novinářka Cheng Lei pracující pro čínskou CGTN byla zatčena kvůli podezření ze špionáže. Číňanka Haze Fan, která pracovala pro agenturu Bloomberg, byla loni v prosinci zadržena na základě nespecifikovaného obvinění z ohrožení národní bezpečnosti.
Zastrašovací kampaň proti západním novinářům má podle odborníků za cíl znemožnit jakoukoliv investigativní práci a donutit Západ k přebírání informací státem kontrolovaných stanic a novin. „Čínská komunistická strana vnímá zahraniční novináře jako ideologický nástroj, kterým se Západ snaží infiltrovat její ideologii,“ řekla stanici Deutsche Welle australská novinářka a odbornice na Čínu Louisa Limová.
