ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Reuters

Švédsko stíhá Íránce za masové popravy vězňů v roce 1988. Muž obvinění popírá

  • 17
Švédská prokuratura v úterý obvinila šedesátiletého občana Íránu ze spáchání závažných válečných zločinů a vražd během závěrečné fáze íránsko-irácké války na konci 80. let. Na vládní příkaz bylo popraveno až 5 000 vězňů. Obviněný muž tvrdí, že je nevinný.

Státní zastupitelství uvedlo, že muž pracoval jako státní zástupce ve vězení Radžaj Šár západně od Teheránu. Prokuratura muže podezírá, že se podílel na hromadných popravách sympatizantů exilové opoziční skupiny Lidoví mudžáhedíni, které se odehrály v létě 1988. Skupina, která bojuje proti íránské islámské republice od jejího vzniku v roce 1979, stála během osmi let irácko-íránské války na straně Saddám Husajna.

Prokurátoři uvedli, že tehdejší nejvyšší duchovní vůdce Íránu ajatolláh Rúholláh Chomejní nařídil popravu všech vězňů v íránských věznicích, kteří sympatizovali nebo zůstávali věrni skupině Lidoví mudžáhedíni. Hromadně byli rovněž popraveni političtí disidenti a příslušníci levicových skupin, což je důvod, proč prokuratura muže obvinila i z vražd.

Organizace Amnesty International ve své zprávě z roku 2018 napsala, že roku 1988 mohlo být v Íránu popraveno až 5 000 lidí, možná více.

Muž, kterého švédská média označují jako Hamída Núrího, se „spolu s ostatními pachateli podílel na masových popravách a je podezřelý z toho, že úmyslně připravil o život velký počet vězňů sympatizujících se skupinou Lidoví mudžáhedíni,“ uvedla prokuratura. Núrí čelí také obvinění, že vězně vystavil těžkému utrpení, které se dá klasifikovat jako mučení či nelidské zacházení.

Kosovského prezidenta Thaçiho obvinili v Haagu z válečných zločinů

Televize SVT uvedla, že policie Íránce zatkla na mezinárodním letišti ve Stockholmu v listopadu 2018. Od té doby je ve vazbě.

Obviněný muž tvrdí, že je nevinný. „Náš klient popírá jakékoli obvinění z účasti na údajných popravách v roce 1988,“ řekl agentuře AFP Thomas Söderqvist, jeden z právníků Íránce.

Válečné zločiny „považuje mezinárodní i švédské právo za jedno z nejhorších provinění,“ uvedla prokurátorka Kristina Lindhoffová Carlesonová. „Máme příležitost, ale i určitou povinnost, tyto zločiny stíhat, protože Švédsko má v oblasti porušování mezinárodních práv univerzální jurisdikci,“ dodala.

Soudní proces má začít 10. srpna a očekává se, že potrvá několik měsíců.

„Je to pro nás neuvěřitelně důležitá událost: pro všechny matky, otce, rodiny a další příbuzné obětí íránského režimu,“ řekl agentuře TT klíčový svědek soudního procesu Íradž Mesdághí. „Tyto zločiny nebyly nikdy předtím souzeny, jsem velmi vděčný, že se to konečně děje,“ dodal Mesdághí, který byl v roce 1988 politickým vězněm v Íránu. Na to, že z masových poprav v roce 1988 dosud nebyl obviněn žádný z íránských představitelů, v minulosti opakovaně upozornila i organizace Amnesty International.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video