Šestnáctiletá Nevaeh Whartonová nevěřila svým očím, když ji kamarád prozradil, že její jméno padlo ve skupinové debatě na sociální síti Snapchat. A v souvislosti, která ji silně znechutila.
Skupina převážně bílých spolužáků uspořádala virtuální aukci s „otroky“, svými černošskými vrstevníky. Ve skupině nazvané „obchod s otroky“ studenti též šířili zprávu „všichni černoši by měli zemřít“ a „ať začne další holokaust“.
„Vím, za kolik mě prodali: sto dolarů,“ řekla Whartonová, která je z poloviny černoška, listu The Washington Post. Nakonec ji ale dostal „zadarmo“ její kamarád, který jí o existenci skupiny řekl.
„Abych byla upřímná, byla jsem lehce nervózní, když jsem šla do školy, protože jsem nevěděla, jaké to bude, až budu chodit chodbami a uvidím studenty, kteří říkali, takové hrozné věci o mě,“ vzpomíná mladá žákyně. Podle ní se mnozí její spolužáci k záležitosti nevyjadřují, ale ona ano. „Ráda bych řekla každému o tom, jak jsem jsem se cítila a jak špatné to je.“
Škola se rozhodla na kauzu reagovat urychlením přijetím takzvané „rovnostářské rezoluce“. Ta v původním návrhu odsuzovala „rasismus, rasistické násilí, nenávistivou řeč, bigoterii, diskriminaci“ a vyzývala ke „komplexnějšímu“ vyučování učitelů z hlediska diverzity.
Proti rezoluci se v převážně bělošském městě postavilo mnoho rodičů. Podle nich město není přes všechny své chyby rasistickým místem a jeho obyvatelé nejsou rasisté. Tvrdí, že kauza trhu s otroky je izolovaným incidentem, který je využíván aktivisty k nespravedlivému vykreslení celé komunity jako lidí trpících zastaralými předsudky.
Ve vzduchu je bělošský jed. Amerika začíná posuzovat lidi podle barvy kůže |
Někteří rodiče vidí za rezolucí skrytý pokus implementovat liberální, progresivistickou politiku, konkrétně pak takzvanou „kritickou rasovou teorii“, jen se zaměřuje na systematický rasismus. Jedna ze znepokojenýh matek, Hannah Blacková, varovala, že rezoluce je „prošpikovaná kritickou rasovou teorií“.
Teorie je nyní v centru kulturní války zuřící mezi konzervativci a liberály, který v zásadě je i politickým sporem mezi republikány a demokraty. Republikáni osočující zastánce teorie, že učí bílé Američany nenávidět vlastní rasu. Podle demokratů se republikáni cíleně zaměřují na teorii, aby odvrátili pozornost od svých selhání při řešení koronavirové krize.
Na některých místech rodiče protestují proti tomu, aby se teorie na školách vyučovala. Tyto výtky zaznívají i v Traverse City. Skupina matek řekla listu The Washington Post, že se jejich děti nechtějí o celé záležitosti vůbec bavit, protože se cítí ostrakizovány za svůj konzervatismus. Tyto ženy se zdráhaly být v článku označeny za bílé, protože si myslí, že na rase nezáleží.
Škola se rozhodla přistoupit ke kompromisu, vyhovět výtkám bělošských rodičů a vypustit z rezoluce zmínku o přidání marginalizovaných autorů do školní knihovny a také termíny „rasismus“ a „rasové násilí“.
Část rodičů ale není ani s novými změnami spokojena. Myslí si, že rezoluce stále má za cíl přinést do školního prostředí ideje kritické rasového teorie. Vadí jim, že v pracovní skupině zaměřená na sociální rovnost není nikdo, kdo by reprezentoval konzervativní, křesťanské hodnoty.
