Údaje z tohoto pacifického úseku, který na rozdíl od vod okolo ostrovů není chráněný, ukazují, že už tak ohrožených zástupců rozličných migračních druhů ubývá, napsal portál CNN.
„Ochrana biodiverzity v okolí ostrovů proto není dostatečná,“ domnívá se Alex Hearn, biolog a spoluzakladatel sdružení vědců a skupin na ochranu přírody MigraMar. Jeho tým se zasazuje o to, aby byla pod ochranou celá oblast, která zabírá zhruba 240 000 kilometrů čtverečních. To je rozloha přibližně srovnatelná s Velkou Británií.
Uprostřed tohoto koridoru leží nespočet podmořských hor, které mořským živočichům slouží jako navigace. Jejich vrcholky a svahy navíc při přesunu mezi ostrovy využívají i pro odpočinek nebo shánění potravy.
Vědci z MigraMar se více než desetiletí snaží ukázat význam oblasti pomocí pečlivé dokumentace druhů, které ji využívají. Dosud se jim podařilo prokázat, že mezi Galapágami a Kokosovým ostrovem (Isla del Coco) proplouvají žraloci obrovští a hedvábní, kladivouni, karety obrovské či kožatky velké.
Letos v únoru zjistili, že podmořskou dálnici využívají i žraloci tygří, když 2,7 metru dlouhá samice, kterou před sedmi lety očipovali u Galapág, vyplavala právě u Kokosového ostrova.
Nejběžnější hrozbou pro migrující druhy jsou rybáři. Živočichové se mohou zamotat do sítí, rybáři je mohou ulovit omylem nebo v případě žraloků lovit nelegálně.
„Pobřežní státy mohou omezit aktivitu v teritoriálních vodách,“ vysvětluje další spoluzakladatel MigraMar Todd Steiner. Koridor mezi Kokosovým ostrovem a Galapágy spadá částečně pod Ekvádor i Kostariku.
„Pár podpisů může nastartovat proces, který ochrání tyto ekologicky významné oblasti,“ dodává Steiner.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz