Přeměna krajiny již pomalu probíhá, hlavní změny ale nastanou po plánovaném ukončení těžby, s nímž se počítá roce 2024 či 2025. Dojde k napuštění zbytkové těžební jámy vodou, čímž vznikne obří neprůtočné jezero. Konečnou výšku jeho hladiny, a tím i rozlohu, určí studie, která se zpracovává od roku 2019.
Nové jezero bude v pořadí čtvrté, kde se tato metoda rekultivace na severozápadě Čech využije - po ústecké Miladě, sokolovském Medardu a nedalekém jezeru Most. Na rozdíl od nich ale nemá jeho vodní plocha sloužit pouze k rekreaci a sportu.
Příměstská rekreace a příroda sice také dostanou prostor, krajina však má v rámci představeného projektu Green Mine sloužit hlavně k výrobě energie. Jejím základem budou místo uhlí obří solární parky či výroba takzvaného zeleného vodíku, s nímž se počítá jako s alternativním palivem budoucnosti.
„Zdejší prostor se pro tyto zdroje energie přímo nabízí. Budování solárních parků navíc nepotřebuje žádnou speciální přípravu a je s ním možné začít v řádu dvou let,“ uvedl Petr Lenc, generální ředitel těžebních společností Sev.en Energy.
Solární elektrárny by díky rozloze mohly dosahovat výkonu i několika set megawatt. Počítá se i s budováním plovoucího solárního parku přímo na hladině jezera.
Naopak výstavbu většího větrného parku firma v okolí jezera zatím neplánuje. Jeho výkon by totiž podle posledních průzkumů nebyl za použití současných technologií dostatečný.
Vytvoření menších průmyslových zón
V blízké budoucnosti firma naopak chystá vytvoření podmínek pro celoroční pěstování zeleniny, což zahrnuje výstavbu skleníků či akvaponické farmy. Farma o rozloze pěti hektarů by měla patřit k největším v Česku a její produkce má odpovídat výnosu z 90 hektarů polí a jednoho tisíce hektaru rybníků.
„Všechny tyto uvedené aktivity by mohly plynule navázat na dobu, kdy bude končit těžba hnědého uhlí, a nabídnout tak možnost pracovních příležitostí pro naše zaměstnance nebo dodavatelské společnosti,“ zmínil Lenc.
Doplnil, že v současnosti firma zaměstnává kolem 1 200 zaměstnanců, a pokud to situace umožní, velkou většinu z nich by si chtěla udržet.
Mezi další plány, které by to umožnily, patří vytvoření menších průmyslových zón zaměřených na ekologickou výrobu, výstavba zpracovatelského závodu na odpadní produkty z uhelných elektráren a jejich přepracování pro další využití ve stavebnictví nebo při přípravě polymerů pro využití v 3D tisku.
Jedním z cílů projektu je i vytvoření podmínek pro nové bydlení, které má ve dvou případech navazovat na současnou zástavbu v Horním Jiřetíně na Mostecku a ve Vysoké Peci na Chomutovsku.
Místo poskytuje útočiště vzácným druhům
Rozsáhlé území sousedící se svahy Krušných hor pak bude patřit hlavně přírodě. Ta si do něj postupně našla cestu i bez rekultivací a odborníci tam dnes mohou pozorovat i velmi vzácné druhy.
„Je zde spousta druhů bezobratlých a ptáků, kteří se již jinde v České republice nevyskytují, anebo jen velmi zřídka. V rámci rekultivací se zatím nechávaly přirozenému procesu jen velmi malé plochy, my bychom zde tuto takzvanou samovolnou sukcesi chtěli praktikovat v rozsahu, který u nás zatím nikdo nevyzkoušel,“ doplnila Markéta Hendrychová z České zemědělské univerzity, která se věnuje rekultivacím.
Projekty jsou zatím v přípravné fázi a definitivní rozhodnutí, jak dál s takto rozsáhlým územím, má padnout příští rok. Záležet bude i na možnosti spolufinancování z dotací Evropské unie.
Na budoucím využití regionu spolupracuje energetická společnost s okolními městy a obcemi, Ústeckým krajem nebo univerzitami, urbanisty, státními institucemi a ministerstvy.
