Středeční jednání mezi premiérem a primátorem zhodnotil Hřib jako úspěšné. V místě plánovaného komplexu pro tisíce státních zaměstnanců z několika ministerstev vlastní většinu pozemků hlavní město, které by se musely převést na stát. Praha si však stanovila několik podmínek.
Jednou z nich bylo, aby stát přispěl 60 miliardami korun na dostavbu vnitřního okruhu a aby pomohl s výkupem pozemků pro úsek vnějšího okruhu mezi Běchovicemi a D1.
Záznam tiskové konference po jednání primátora Hřiba s premiérem:
Vnější okruh kolem Prahy je součástí dálniční sítě a jeho dostavbu má na starosti stát, vnitřní zatím projektovalo a platilo město. Podle Hřiba by mělo předání projektu státu pro město výhody.
„Pro Prahu je podstatné to, že bude skutečně právní garance, že se to skutečně stane a co se stane, když to nebude splněno, a také to, že na tom Praha už nebude muset nijak finančně participovat,“ řekl. Další schůzka s premiérem by se k tomu podle primátora měla uskutečnit do konce července.
Z vnitřního okruhu zbývá dokončit asi desetikilometrový úsek mezi vyústěním tunelu Blanka v Pelc-Tyrolce a Štěrboholy. Babiš v minulosti zmínil, že by ho bylo možné stavět formou tzv. PPP projektu, tedy ve spolupráci soukromého a veřejného sektoru. Podle Hřiba by to v případě předání projektu bylo věcí státu.
Babiš s Hřibem o směně pozemků jednají od roku 2019. Primátor, který v minulosti projekt označil za „úřednické ghetto“, žádal stát za poskytnutí pozemků několik podmínek. Dosavadní jednání byla ale neúspěšná. Babiš označil podmínky Prahy za přehnané s tím, že magistrát od státu nedostane ani korunu.
Vedení města už souhlasilo s převodem městských pozemků v areálu vinohradské nemocnice, na kterých chce stát postavit traumacentrum.
„Pro nemocnici nevznikne žádný celostní strategický plán, dokud tam nebude jeden vlastník,“ podotkl náměstek Petr Hlaváček.
V úřednickém komplexu by také mohla stát nová nemocnice, která by nahradila Nemocnici na Bulovce.
