Političtí lídři včetně bývalého místopředsedy regionální vlády a několika exministrů byli odsouzeni v roce 2019 k trestům od devíti do 13 let vězení za vzpouru, protože referendum vypsali navzdory nesouhlasu vlády v Madridu a soudů.
O udělení milostí pro prominentní zastánce nezávislosti Katalánska hovořil v pondělí v Barceloně premiér Pedro Sánchez, pro kterého se podle agentury AP prosazení tohoto kontroverzního kroku může stát velmi riskantní politickou hrou. S milostmi totiž zásadně nesouhlasí zástupci pravicové opozice a dokonce ani někteří členové Sánchezových vládních socialistů.
Menšinová vláda si ale chce naklonit poslance katalánských stran ve španělském parlamentu, které potřebuje ke schválení rozpočtu a dalších důležitých zákonů.
Milosti mohou vstoupit v platnost teprve poté, co je svým podpisem definitivně stvrdí král Felipe VI. a co je potvrdí nejvyšší soud. To se však považuje pouze za formalitu.
Na svobodu by se mohli odsouzení dostat už tento týden. Podle španělských médií se chce vláda vyhnout tomu, aby záběry hromadného propuštění politiků dominovaly zpravodajství, a chce proto dosáhnout toho, aby věc byla uzavřena do čtvrtka. Na tento den totiž připadá svátek, kdy mají vězni propustku, a jednoduše by se pak už nemuseli za zdi věznice vracet.
Soud před dvěma lety kvůli referendu poslal na 13 let do vězení bývalého vicepremiéra regionální vlády Oriola Junquerase, dvanáctileté tresty dostali katalánští exministři Raül Romeva, Jordi Turull a Dolors Bassaová, kteří spolu s Junquerasem byli odsouzeni i za zneužití veřejných fondů na uspořádání referenda.
Bývalá předsedkyně katalánského parlamentu Carme Forcadellová byla odsouzena k 11 letům a šesti měsícům, exministři Joaquim Forn a Josep Rull dostali 10 let a šest měsíců vězení. Aktivisté Jordi Sánchez a Jordi Cuixart si měli za mřížemi odpykat devět let.
Španělská vláda tvrdě zasáhla proti referendu v Katalánsku:
1. října 2017 |
