„Je to důvěryhodný a zkušený muž,“ říká o příštím prezidentovi duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí. S Ebráhímem Raísím ho pojí ještě hlubší pouto, než se z titulků západních médií plných slov o ultrakonzervativcích může zdát.
Íránci zvolili prezidenta. Oponenti gratulují ultrakonzervativci Raísímu |
Vítěz pátečních prezidentských voleb se stejně jako Chameneí narodil v druhém největším íránském městě Mašhadu, posvátném místě šíitského islámu.
Za studií náboženství v Qomu docházel na semináře kleriků, ke kterým patřil i Chameneí. Honosí se titulem hojatoleslám neboli „autorita islámu“ a v šíitské hierarchii stojí hned pod ajatolláhem. A stejně jako on nosí Raísí černý turban, jímž vzkazuje světu, že patří k potomkům samotného proroka Mohameda.
Coby člen takzvaného Shromáždění expertů navíc spolurozhodne o novém duchovním vůdci v případě Chameneího smrti. Muž, jenž sám sebe označuje za „ajatolláhova vojáka“, tak jednou může do nejvyšší funkce dosadit sám sebe. Už teď se o něm totiž mluví jako o Chameneího pravděpodobném nástupci. I současný ajatolláh byl ostatně nejdřív prezidentem.
Bojovník proti korupci s umetenou cestičkou
Šedesátiletý šéf íránské justice Raísí s ajatolláhem sdílí samozřejmě i pohled na (západní) svět. Po éře umírněného Hasana Rúháního tak v křesle prezidenta v srpnu zasedne konzervativec, který v minulosti stál třeba za masivním omezováním internetu v zemi a souhlasí s dohledem nad morálkou Íránců.
Jaderná dohodaNa své první tiskové konferenci od voleb Raísí řekl, že se íránská zahraniční politika „nebude omezovat jen na jadernou dohodu“. Tu se nyní snaží vyjednavači oživit ve Vídni poté, co od ní pod vedením Donalda Trumpa odstoupily Spojené státy a porušovat ji pak začal také Írán. Raísí řekl, že jeho země bude mít se světem „interakci“. Setkání se současným šéfem Bílého domu Joem Bidenem však odmítl a Ameriku vyzval, aby zrušila veškeré sankce uvalené na Írán. Není prý ani ochoten vyjednávat o íránském balistickém programu a íránské podpoře milic na Blízkém východě. |
Portál Foreign Policy však upozorňuje, že spíš než náboženský fanatik je Raísí hlavně oportunista, který ze všeho nejvíc prahne po moci. Hvězda mladého ambiciózního právníka začala stoupat už během islámské revoluce z let 1978 a 1979. A po ní tempo ještě zrychlila.
Nejdřív v rámci justice, kde Raísí vystřídal pozice od prokurátora, státního zástupce až po předsedu Nejvyššího soudu. Od roku 2016 Raísí vedl také důležitou nadaci Astan-e Quds Razavi, pod kterou spadá svatyně imáma Rezy v Mašhadu i všechny přilehlé organizace. A také rozpočet s miliony dolarů.
Na prezidentskou funkci čím dál úspěšnější Raísí začal pomýšlet před čtyřmi lety. Tehdy ho ještě Rúhání porazil. Nyní mu však íránská Rada dohlížitelů umetla cestu, když z voleb až na jednoho vyřadila všechny liberálnější kandidáty.
Zbývající konzervativci se poté postavili za Raísího - a bylo rozhodnuto. Mocný soudce tak sice přesvědčivě vyhrál, ale s volební účastí nejnižší od islámské revoluce, od níž přitom režim odvozuje svou legitimitu.
Před veřejností se Raísí už léta prezentuje jako bojovník proti korupci. Soudy pod jeho dohledem pořádaly veřejné procesy, píše Al-Džazíra, a došláply si i na vládnoucí umírněné křídlo. Do kampaně pak šel muž, jenž v pěti letech ztratil otce, s heslem „chudobu znám na vlastní kůži“.
Íráncům slíbil, že zatočí se zničující inflací, vytvoří milion pracovních míst ročně a novomanželům zajistí půjčky na bydlení. A v justici už prosadil třeba zmírnění trestů pro ty, kteří nemohou zaplatit věno nebo vypsali falešné šeky. Mnozí se díky tomu a uděleným milostem vyhnuli šibenici.
V „komisi smrti“ smlouval o popravu 200 lidí
Západ ovšem vypichuje trochu jiné momenty Raísího kariéry. V létě roku 1988 se coby začínající prokurátor angažoval v takzvané „Komisi smrti“. Ta po islámské revoluci během bezprecedentních čistek pronásledovala, mučila a vraždila oponenty nové teokratické vlády.
Organizace Amnesty International uvádí, že tato komise nechala bez jakéhokoliv řádného procesu popravit nejméně pět tisíc lidí. Skutečná čísla však podle ní budou ještě vyšší. Mnoho vězňů totiž lovci Lidových mudžahedínů a dalších nepřátel nejdříve na oko propustili, aby je později zatkli znova a až pak tajně pověsili.
„Byli věšeni z jeřábů po čtyřech nebo pověšeni ve skupině po šesti na laně visícím nad pódiem v městské hale,“ popsal podle listu The Guardian právník Geoffrey Robertson v rozsáhlé zprávě. Další domnělé i skutečné odpůrce revoluce zase vraždící jednotky vytáhly v noci z jejich domovů a zastřelily.
Raísího role ve zločinech režimu je dodnes nejasná. On sám tvrdí, že tehdy nebyl v žádné vedoucí pozici, aby o trestech mohl rozhodovat. Dostihla ho však nahrávka, ve které s duchovním Hosejnem Alím Montazerím smlouvá o povolení k zavraždění dalších dvou set lidí.
Nedostal ho. Zděšený Montazerí naopak vyzýval, aby šílenství přestalo. „Toto je podle mého ten nejhorší zločin spáchaný v Islámské republice od revoluce a historie nás za něj odsoudí. Historie si vás zapamatuje jako zločince,“ řekl na nahrávce.
Záznam před lety zveřejnila Montazerího rodina, ministerstvo tajných služeb ho však brzy smazalo. Sedmadvacetiletý Raísí na nahrávce každopádně svého nadřízeného okamžitě poslechl, podotýká Foreign Policy s tím, že jeho povaha oportunisty se projevila už tehdy. Temná kapitola jeho minulosti se s ním však táhne dodnes.
Kvůli ní i pozdějším násilným zásahům vůči demonstrantům a krutému zacházení s vězni se Raísí stane prvním íránským prezidentem, na kterého svět už před nástupem do úřadu uvalil ekonomické sankce. Před dvěma lety to udělaly americká vláda vedená Donaldem Trumpem i Evropská unie.
„Fakt, že Ebráhím Raísí dospěl až k prezidentství místo toho, aby byl vyšetřován pro zločiny proti lidskosti - vraždy, vynucená zmizení a mučení - je ponurá připomínka, že v Íránu vládne beztrestnost,“ míní generální tajemnice Amnesty International Agnès Callamardová.
Profese a získané zkušenosti tak mohou ukázat, jakým prezidentem asi Raísí bude. Dá se očekávat, že upevní moc konzervativních jestřábů a ještě utáhne poměry v muslimské zemi. Současný vládce Rúhání ho už před čtyřmi lety vykreslil jako člověka, který „nezná nic jiného než popravy a věznění“. Malou ochutnávkou může být i fakt, že novináři a aktivisté dostali před volbami varování, aby se favorita ani nepokoušeli kritizovat.
Škraloup v životopise ovšem Íránce - tedy alespoň ty, kteří do volebních místností přišli - až tolik nezajímá. A ti ostatní kvůli předem nalinkovaným výsledkům demokratického hlasování zůstali doma. Jak se totiž říkalo v jednom z populárních vtipů, příštím íránským prezidentem bude Ebráhím Raísí nebo Sajíd Ebráhím Raisol-Sadátí. Tak zní Raísího celé jméno.
O volby v Íránu přílišný zájem ze strany voličů nebyl:
18. června 2021 |
