Redakce iDNES.cz zmapovala způsob boje se suchem v krajských a okresních městech. Nejčastějším opatřením radnic bývá regulace sekání trávy. V horkých měsících ho úplně vypouštějí, nebo alespoň značně omezují. „Trávu sekáme v chladnějším a deštivějším počasí na výšku osmi centimetrů, později na minimální výšku deseti centimetrů, nedochází tak nadměrnému vypařování vody,“ uvedla například mluvčí Olomouce Radka Štědrá.
Trávníky s mozaikou
V průzkumu města velmi často uváděla takzvané mozaikové sečení, které podle odborníků představuje přírodě nejbližší typ obhospodařování luk. Zůstávají při ní nepokosená místa, která jsou sečena až v následujících letech. Především hmyz tak podle ekologického spolku Rezekvítek dostává možnost ukrýt se v přirozeném prostředí a zároveň se zachová semenná banka rostlin pro příští léta.
„Mozaika má podobu plošek a pásů. Optimálně by měla zůstat neposečena třetina celé plochy,“ vysvětlil náměstek primátora Českých Budějovic Ivo Moravec, jak trávníky ve městě opečovávají.
Mozaikové sečení v Pelhřimově. (květen 2020)
Výšku seče přizpůsobují klimatu například také v Šumperku, Rychnově nad Kněžnou nebo České Lípě. Města mají zároveň vytipované lokality, u kterých je počet sečí snížený. To se ale nelíbí například některým obyvatelům Chebu, kteří si podle mluvčí Simony Liptákové každoročně na sekání trávy stěžují.
Stále populárnějším prvkem nejen ve městech se stávají květné louky, které pomáhají „rozbít“ monokulturní krajinu. „Při sečení travnatých ploch vynecháme pouze části trávníků, ve kterých nakvétají byliny jako vlčí mák, jetel luční, divizna a další., které jsou zajímavé z estetického, ale i z entomologického hlediska. Květnaté louky, kterých máme přibližně šest tisíc metrů čtverečních, sečeme dvakrát ročně. Poprvé sečeme obvykle v červenci,“ uvedla za město Prostějov Anna Kajlíková.
Modrásek jehlicový patří k nejčastějším městským motýlům.
Vědci a ochránci přírody pravidelně zkoumají tyto městské kousky přírody. Kromě rostlin se zaměřují také na výskyt hmyzu. Například průzkum z Českých Budějovic odhalil, že kvetoucí trávníky hostí zhruba dvojnásobek až trojnásobek druhů oproti plochám, které jsou sečeny obvyklým způsobem.
„Jedním z velkých témat se v poslední době stává úbytek hmyzu, například samotářských včel, motýlů i jiných opylovačů. Právě pro jejich podporu mohou být městské trávníky ideální příležitostí. Stačí je méně často sekat a hmyz si je i ve městě rychle najde,“ uvádí entomolog Jiří Řehounek ze sdružení pro záchranu prostředí Calla.
Praha vysévá květnaté pásy do luk. Zkouší, jak si s nimi poradí příroda |
K zalévání stromů se nejčastěji využívají zavlažovací vaky, ze kterých voda odkapává po kapkách, přičemž šedesátilitrový vak stačí podle mluvčího Karlových Varů Jana Kopála doplnit jednou, maximálně dvakrát týdně. Je-li to možné, k jejich plnění se využívá voda z řek místo vody pitné.
Prostějovská radnice pořídila třicet sad speciálních zavlažovacích vaků. Dvojice vaků má celkový objem zhruba 180 litrů, voda z nich vytéká přibližně jeden den. Poté je sada přemístěna podle rozpisu k dalšímu stromu.
Voda jako počátek všeho
Velké pozornosti věnují města také obnově a výstavbě vodních ploch. Například v Bruntále revitalizovali tři čtvrtě kilometru Kobylího potoku, který protéká městem. Také Jindřichův Hradec postupně obnovuje a odbahňuje vodní nádrže, na jaře zde například revitalizovali rybník Bezděkov.
Kromě vodních ploch hraje důležitou roli při boji se suchem také dešťová voda, kterou se města nejrůznějšími způsoby snaží využívat. Do ulic proro radnice instalují retenční nádrže, které mají za úkol ji shromažďovat. Spolu s vodou z řek je „dešťovka“ využívána na zalévání záhonů či například školních zahrad.
Mikrobiologický ústav AV ČR v Třeboni ozelenil přístavky své budovy.
K zadržování vody kromě akumulačních nádrží napomáhají také poldry, dřeviny, štěrkové trvalkové záhony či zelené střechy.
„Loni jsme také vyzkoušeli pilotní projekt parkoviště, které má ekologický povrch, je propustné pro vodu a přitom speciální mikroorganismy v podloží parkovací plochy ekologicky rozkládají ropné látky z aut,“ uvedla mluvčí města Jindřichův Hradec Eliška Čermáková. Polopropustné nebo propustné dlažby upřednostňují také například v Písku.
Pocitové mapy horkých míst
S horkem se po svém vypořádávají České Budějovice, kde kromě obecně rozšířených opatření mají také takzvanou pocitovou mapu. Lidé v ní mohou vyznačovat místa, kterým se v horkých dnech vyhýbají nebo ta, kde by uvítali více zeleně. Součástí pocitové mapy je také anketa, ve které se obyvatelé mohou vyjádřit k tomu, co je ve městě v souvislosti s klimatickými změnami nejvíce trápí.
Pocitových map zatím město shromáždilo 216 a již vytipovalo místa, na která se zaměří kvůli přehřívání nebo nedostatku kvalitní zeleně, stínu či vodního prvku. Ke zkulturnění okolí využívají mapy také Praha, Brno nebo Olomouc.
Pocitová mapa Českých Budějovic. (24. června 2021)
Osvěžení z mlžítek
Řešení „nedýchatelna“, které se často v souvislosti s horkými dny ve městech objevuje, přeměnilo Znojmo do zábavné atrakce.
Horní náměstí ve Znojmě zaplnila mlžítka a chybějící květiny.
Do historického centra města totiž zastupitelé nechali umístit mlžící sprchy, takzvaná mlžítka. Rozprašují vodu a poskytují tak lehké osvěžení.
Znojmo zároveň využívá nezvykle rostlé platany, které slouží jako živé slunečníky. V rozpáleném centru tak poskytují potřebný stín a zeleň. Stromy jsou zároveň vysázeny v nádobách, kde mohou kvést květiny.
