Jako čtvrtý vystoupil 21. června 1621 na staroměstské popraviště Kašpar Kaplíř ze Sulevic, nejstarší z odsouzených. Předseda mimořádného soudu Karel z Lichtenštejna nabízel osmdesátiletému starci milost – už tehdy ke skutkům křesťanského milosrdenství patřila ohleduplnost ke stáří – Kaplíř ale odmítl. Požádat císaře o milost by podle něj bylo přiznáním viny.
Starý rytíř měl před popravou jedinou starost, aby při cestě na popraviště nezakopl a nebyl ostatním pro smích.