V nemocnici Karolinska na okraji Stockholmu působí největší klinika pro náctileté pacienty s krizí identity ve Švédsku. To v 70. letech jako první země uznalo existenci takzvané genderové dysforie.
Transsexuálům dalo také možnost své skutečné já oficiálně přijmout, podstoupit hormonální léčbu a nakonec i operaci. Už od svých šestnácti let mohli Švédové přijít právě na tuto kliniku a začít svou dlouhou cestu.
Mezi Vikingy byli i transmuži, naznačuje hrob ženy-válečníka |
Ta zahrnuje blokátory hormonů, injekce s estrogenem či testosteronem, transplantaci vousů anebo jejich epilaci, sezení s hlasovými poradci i úpravu poprsí. V osmnácti letech pak je možné přistoupit k samotné operaci pohlavních orgánů.
V minulosti takto na klinice odebrali ňadra čtrnáctileté dívce, odhalil podle listu Le Figaro dokument, který před dvěma lety šokoval Švédy. Dvaatřicetileté ženě zase provedli změnu pohlaví i přesto, že ji na jiné klinice kvůli příznakům schizofrenie odmítli. A herečka Aleksa Lundbergová také veřejně zapochybovala o správnosti své tranzice.
V posledních letech navíc prudce rostly počty zájemců o tuto léčbu. „Zatímco v roce 2001 bylo diagnostikováno pouhých dvanáct lidí mladších pětadvaceti let, v roce 2018 jich bylo 1 859,“ popisuje dětský psychiatr Sven Roman. Podotýká, že změnit svou osobnost chtějí hlavně dívky. „Ve Švédsku teď dostává testosteron víc dívek než chlapců!“ říká.
Vysoké počty diagnóz probíralo Švédsko už loni, kdy tamní úřad veřejného zdraví podle listu The Guardian potvrdil, že mezi lety 2008 a 2018 přibylo genderových dysforií u třináctiletých až sedmnáctiletých dívek o 1 500 procent.
V květnu proto Karolinska vydala nová, přísnější pravidla pro péči o tyto lidi. Rozhodla, že už nebude podávat hormony a blokátory hormonů zájemcům, kterým ještě nebylo osmnáct. Výjimkou jsou jen klinické studie.
Nemocnice se při tom postavila doporučení neziskové organizace WPATH (World Professional Association for Transgender Health), která míní, že standardní péče by měla zahrnovat i „potvrzení“ proklamovaného genderu dítěte, píše The Economist.
Krok také pobouřil švédské transsexuály i organizace, ve kterých se sdružují. A někteří ho považují za „krok vzad“. „Mnohé rodiny jsou zoufalé, protože sledují, jak jejich děti trpí, a ví, že nedostanou léčbu,“ říká ředitelka spolku Transammans Ann-Christine Ruuthová.
Ne každá krize v pubertě ukazuje na dysforii
Psychiatr Roman se však domnívá, že se dnes jako dysforici diagnostikují všichni, kteří mají během puberty nějakou krizi. „Jejich problém přitom zmizí nejčastěji s nástupem dospělosti, a to třeba tak, že se z nich stanou homosexuálové,“ dodává psychiatr. Mladí se zájmem o proměnu si navíc často odmítají připustit, že by měli jiný psychický problém.
Jêran Rostam ze švédského sdružení RSFL Ungdom, které se zaměřuje na mladé členy LGBT komunity ve Švédsku, ovšem kontruje tvrzením, že lidé s odlišnou identitou jsou nyní jen víc vidět a více lidí může díky dnešní době provést „coming out“. Upozorňuje také, že by se kvůli jednotkám případů těch, kteří si svou tranzici nakonec rozmyslí, nemělo zapomínat na stovky lidí, kterým dnešní možnosti pomohly zásadně zlepšit jejich život.
„Nejvíc mě otravuje, že takto o mladých lidech vytváříme obrázek, že nejsou schopní rozhodnout se a že neznají sami sebe,“ rozčiluje se Rostam. Roman ovšem upozorňuje, že oblasti mozku zodpovědné za schopnosti vyhodnotit riziko se vyvíjejí až do pětadvaceti let. Tehdy také podle něj ve Švédsku lidem umožňují sterilizaci.
Žádostí o změnu pohlaví přibývá, většinou z pohlaví ženského na mužské |
Klinika se tak přiklonila k principu „předběžné opatrnosti“ a s odkazem na souhrn různých studií uvádí, že nejsou důkazy o prospěšnosti předepisovaných a pro pacienty mnohdy nezvratných zákroků. A není sama, s hormonální léčbou mladistvých ve Švédsku přestala i další specializovaná centra, uvádí server Medscape.
K podobně opatrnému přístupu jako ve Švédsku se nyní uchylují i další země. Španělský parlament minulý měsíc smetl zákon, který by povolil lidem určit si svůj vlastní gender, muži identifikující se jako ženy by díky němu směli hrát v ženských sportovních týmech a mladiství by směli dostávat blokátory hormonů i hormony samotné.
O den později pak ani v Německu neodhlasovali dva podobné návrhy, píše The Economist s tím, že jeden z nich by dětem umožňoval operaci už od čtrnácti let, a to navzdory nesouhlasu rodičů. A kromě toho by zavedl i pokutu až 2 500 eur (64 tisíc korun) pro ty, kteří by trans osobu nazývali zájmenem označujícím původní pohlaví.
Finsko zase loni přijalo pravidla, podle kterých mají mladí lidé v krizi identity nejdřív docházet na terapie a až pak řešit hormony a operace. Podle studie tamní psychiatričky Riittakerttu Kaltiala-Heinové totiž více než 75 procent dospívajících, kteří se přihlásí na změnu pohlaví, potřebují odbornou pomoc s jinými problémy, než je genderová dysforie.
