Ukrajinský prezident v rozhovoru pro přední agentury vyjádřil zklamání, že Ukrajina nedostala pozvání na pondělní summit NATO a následná středeční schůzka amerického prezidenta Joea Bidena s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem nepřinesla ohledně Ukrajiny žádné konkrétní výsledky a ponechá jeho zemi nadále v nejisté pozici. Naopak ruský prezident se po setkání se svým protějškem vyjádřil jasně. „Rusko odmítá jakákoliv jednání o vstupu Ukrajiny do NATO,“ řekl v Ženevě.
Zelenského zároveň mrzí, že Biden upřednostnil schůzku s Putinem a jeho přijme až v červenci. Avizoval ale, že od šéfa Bílého domu bude chtít jasnou odpověď, zda Kyjev dostane konečně příležitost zahájit proces vstupu do Severoatlantické aliance, takzvaný Akční plán členství (MAP).
„Rád bych slyšel jasné ano, nebo ne,“ prohlásil Zelenskyj s tím, že Ukrajina je na začátek přístupového procesu mezi spojence připravená více než kterákoliv jiná země v Evropě, když je už sedm let ve válce s proruskými separatisty o východní část svého území.
Kyjev očekává silnou podporu Západu a Zelenskyj vyzval Severoatlantickou alianci, aby urychlila vstup jeho země mezi spojence.
Ruská anexe Krymu a bojové akce na východní Ukrajině už podle Kyjeva připravily o život 14 tisíc lidí. Rusko popírá, že by mělo vojáky na východní Ukrajině, ale na jaře letos u ukrajinských hranic soustředilo na údajné cvičení asi 120 tisíc svých vojáků s těžkou technikou. To vzbudilo obavy, že může dojít k další eskalaci.
Zelenskyj varoval, že i přes oznámení ruského ministra obrany Sergeje Šojgu, že cvičení skončilo a vojáci se vrací na své základny, většina ruských sil u hranic zůstala. Podle Kyjeva je u hranic až 90 tisíc ruských vojáků. „Pravděpodobnost eskalace přetrvává,“ řekl.
O vstupenku usiluje Kyjev už roky
Ukrajina usiluje o členství v NATO nejméně od roku 2002. Akční plán členství, takzvaný MAP (Membership Action Plan) je považován za jakousi předvstupenku.
O plán Ukrajina v čele s tehdejším prozápadní prezidentem Viktorem Juščenkem žádala už v roce 2008. Tehdy ale na summitu NATO v Bukurešti, kde byl i ruský prezident Putin, pozvánku nedostala. Rusko dlouhodobě vystupuje ostře proti sbližování Kyjeva s NATO. Lídři zemí Aliance se ale tehdy nicméně shodli, že se Ukrajina „jednou členem NATO stane“.
Škrtněte Česko a USA ze seznamu nepřátel, vyzvalo NATO Moskvu |
V roce 2010 pak proruský prezident Viktor Janukovyč přípravy pozastavil a rozpustil struktury zřízené jeho předchůdcem. Po svržení Janukovyče v únoru 2014 ale vzápětí Rusko anektovalo Krym a na východě země propukl ozbrojený konflikt.
Pro udělení MAP musí Kyjev splnit především obranné, ekonomické a politické reformy. Podle aliančních pravidel také musí země aspirující na vstup do NATO vyřešit a urovnat „mírovými prostředky všechny své mezinárodní a územní spory“. To by znamenalo, že pro vstup mezi spojence by Ukrajina musela vyřešit situaci na východě země.
Situace na Ukrajině byla jedním z důležitých témat i na pondělním summitu NATO v Bruselu. O „destabilizačních aktivitách“ Ruska na hranicích s Ukrajinou hovořili například britský premiér Boris Johnson nebo německá kancléřka Angela Merkelová, pro níž bylo pondělní jednání v Alianci patrně poslední, protože se na podzim chystá skončit ve vrcholné politice.
Spojenci se v Bruselu shodli, že „dveře pro vstup nových spojenců zůstávají otevřené“, včetně Ukrajiny. Lídři třicítky zopakovali podporu územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny v rámci jejich mezinárodně uznávaných hranic a vyzvali Moskvu, aby stáhla své jednotky. Kromě Ukrajiny také z Gruzie a Moldavska.
