Poprvé nemoc popsal londýnský lékař James Parkinson v roce 1817. Do češtiny byla přeložena jako obrna třaslavá. Ve skutečnosti se o obrnu nejedná, proto byla nemoc později přejmenována podle svého objevitele.
Nastupuje během měsíců až let
U této choroby dochází k úbytku nervových buněk v oblasti středního mozku, které produkují dopamin. Při jeho nedostatku člověk postupně ztrácí schopnost ovládat a koordinovat pohyb.
Parkinsonova nemoc zpravidla postihuje muže i ženy ve věku 50 až 60 let, častěji se ale vyskytuje u mužů. Nastupuje během měsíců až let, a pokud se nezahájí léčba, po čase dojde k úplné ztrátě hybnosti.
Hlavní příznaky? Třes a ztuhlost
K nejtypičtějším příznakům patří třes, který se dostavuje obvykle v klidu, nebo i ve spánku. Přechází postupně z prstů jedné ruky na druhou polovinu těla. Jeho intenzitu zvyšuje psychický stres, úzkost a napětí.
Z dalších projevů se jedná o svalovou ztuhlost, kdy jsou svaly postižené končetiny napnuté i ve stavu klidu. Pacienti s Parkinsonem se mnohem pomaleji pohybují, mají problémy při chůzi, ale také při polykání.
Charakteristická je i nestabilita, kdy se dotyčný cítí nejistě při změnách poloh nebo i vestoje.
Nečitelné písmo a výraz masky
Z dalších příznaků to bývá šouravá chůze, ztížená schopnost otáčení a v pozdějších stadiích tzv. zamrznutí, kdy postižený nedokáže udělat už ani krok. Běžné bývají i poruchy písma, jež se časem stane zcela nečitelným.
Člověk mívá problémy také s mluvením a tvorbou slov. Typická je změna mimiky, tvář tak trochu připomíná masku.
Různé možnosti podpůrné léčby
Léčba je většinou zahájena léky, které chrání postižené části mozku a usnadňují vedení signálů. Ve fázi silného třesu se přidávají další preparáty, které se v mozku přeměňují na chybějící dopamin.
Další možností je chirurgický zákrok, ke kterému se přistupuje, když se stav pacienta výrazně zhoršuje nebo nic dalšího nezabírá. Důležitá je i pravidelná fyzioterapie, která pomáhá zachovat svalovou sílu a tonus.
Pozitivně působí masáže, jóga nebo taiči. Dále se doporučuje mozkový trénink, procvičování paměti, vědomostí a schopnosti orientace. Zpomalit rozvoj příznaků může i vitamin B6, E a C, koenzym Q10, ginkgo biloba a rybí tuk.
Zmírněte příznaky bylinkami
Bělotrn kulatohlavý
Napomáhá při nemocech postihujících nervový systém, při svalové atrofii, zánětech nervů, lehčích obrnách, ale také Alzheimerově chorobě. Užívá se v podobě tinktury.
Fíkovník
Léčí různé druhy infekcí, tlumí psychosomatické potíže a ovlivňuje i některé poruchy mozku. Nejúčinnější je opět ve formě tinktury.
Olše
Extrakt z pupenů podporuje imunitu a správnou činnost srdce, působí proti srážení krve, tlumí migrény a posiluje nervy i paměť.
Každý den si zacvičte
Začněte nový den cvičením, třeba Pěti Tibeťany. Potom můžete procvičit obličej, jemnou motoriku a přidat i lehké posilování. Svou dávku cviků si může stanovit každý sám, nejdůležitější je vydržet.
Cvičení si rozvrhněte do několika kratších časových úseků denně. Nesnažte se strhnout vše najednou, když vám nějaký cvik nepůjde, nenechte se odradit. Pokud budete cvičit důsledně, svému tělu tím maximálně prospějete.
Rada pro lepší spánek
Lidé s touto nemocí často špatně spí. Vyzkoušejte pár hmatů z akupresury. Na rukou se nachází řada reflexních bodů. „Bránu ducha“ najdete na záhybu zápěstí pod malíčkem.
„Vnitřní průchod“ leží na tři prsty pod záhybem zápěstí ve středu mezi šlachami. Najděte si jeden z těchhle bodů a minutu na něj tlačte palcem druhé ruky. Podle potřeby znovu zopakujte po 15 minutách.
