Žena nastoupila do brněnské vazební věznice ve druhé polovině února 2019, potratila stále ještě ve výkonu trestu zhruba o měsíc později. Lékař při vstupní prohlídce přitom zjistil, že žena je v 10. týdnu těhotenství.
Věznice měla podle zástupkyně veřejného ochránce práv Moniky Šimůnkové bezodkladně informovat o těhotenství ženy soud, k soudu měla podat návrh na přerušení výkonu trestu ženy. Soud v takových případech výkon trestu odkládá o rok.
Věznice ale podle zjištění zástupkyně ombudsmana soud včas neinformovala, soud se o těhotenství ženy dozvěděl až po 25 dnech od zjištění těhotenství, a to až po svém dotazu. Šimůnková se případem zabývala na základě ženiny stížnosti.
Stížnost na věznici i zdravotní sestru
„U stěžovatelky bylo zjištěno těhotenství dne 22. 2. 2019, přičemž věznice mi nepředložila doklad o tom, že by vězeňský lékař postupoval tak, jak měl. Soud se tak o těhotenství dozvěděl až po 25 dnech od jeho zjištění, a to až v návaznosti na svoji žádost. Brněnská vazební věznice tak v tomto ohledu selhala, neboť nepostupovala tak, aby se soud o těhotenství stěžovatelky dozvěděl bezodkladně,“ uvedla Šimůnková.
Vnitřní prošetření incidentu však pochybení neshledalo, uvedl mluvčí brněnské vazební věznice Tomáš Bábor. „Celá věc byla prošetřována interně Vězeňskou službou ČR i Generální inspekcí bezpečnostních sborů, přičemž nebylo shledáno pochybení ze strany příslušníků a zaměstnanců Vazební věznice a ÚPVZD Brno. VVaÚpVZD Brno postupovala v uvedením případě dle příslušných právních norem a interních předpisů,“ napsal Bábor redakci iDNES.cz.
Zástupkyně ombudsmana uvedla, že podle Listiny základních práv a svobod má každý právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.
Postup věznice měl podle zástupkyně ombudsmana negativní dopady nejen na psychický stav stěžovatelky, ale v důsledku i na její rodinný život, protože kdyby věznice hned po zjištění těhotenství informovala soud, předseda senátu by musel vzápětí rozhodnout o přerušení výkonu trestu.
Žena si u ombudsmana stěžovala i na postup zdravotní sestry, která se údajně během potratu chovala nevhodně. K tomu Šimůnková uvedla, že stěžovatelka byla v den, kdy potratila, převezena do civilního zdravotnického zařízení k vyšetření, takže chování sestry nelze zjistit.
Stížnost mířila i na nemožnost návštěvy všech jejích čtyř dětí s manželem ve Věznici Světlá nad Sázavou, kam vězeňkyni převezli. Podle Šimůnkové pochybila i tato věznice, protože neumožnila stěžovatelce návštěvu všech dětí i s manželem najednou. Podle vnitřního řádu věznice mohou totiž odsouzeného současně navštívit maximálně čtyři lidé.