V Německu se od pondělí odehrálo už několik antisemitských incidentů. Ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko výtržníci během úterního večera zapálili vlajku Izraele před synagogou v Bonnu. Policie zadržela tři pachatele, kteří tu navíc poničili vchod do svatostánku.
To samé se téhož dne opakovalo v Münsteru. Policie v souvislosti s činem podezírá třináct lidí, kteří se přiznali, že si izraelskou vlajku zakoupili v nedalekém obchodě a poté ji před synagogou zapálili. Jeden z nich poté podle stanice Deutsche Welle do okna budovy hodil kámen.
V Düsseldorfu pak někdo zapálili odpadky na pamětní desce připomínající synagogu, kterou za třetí říše zničili nacisté. Lokální úředníci v reakci na sérii útoků oznámili, že posílili ochranná opatření pro židovské instituce. Poničena byla také synagoga v Mannheimu, kde někdo rovněž rozbil okna.
„Antisemitismus a diskriminace nemají v Německu místo. Náš závazek zní: Už nikdy násilí a nenávist vůči židům. Stojíme na straně Izraele,“ uvedl premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, který je zároveň kandidátem konzervativní unie CDU/CSU na kancléře.
Komisař pro antisemitismus Felix Klein očekává v Německu v souvislosti s děním na Blízkém východě nárůst antisemitských zločinů. „Pokud bude současné napětí v Izraeli nadále stoupat, předpokládám, že to bude mít opět dopad na trestné činy v této zemi. Nesmíme to tolerovat,“ uvedl.
Židé nesmějí žit ve strachu, řekl Seehofer
„Židé v naší zemi nikdy nesmí žít ve strachu. Musíme udělat, co je v našich silách,“ uvedl ministr vnitra Horst Seehofer. „Násilí není nikdy vhodným způsobem řešení konfliktů. Náboženství by nemělo být zneužíváno k ospravedlnění násilí,“ podotkl biskup Felix Genn z Münsteru.
Souhlasí s ním také biskup Georg Bätzing. „Nemůžeme dopustit, aby byl politický konflikt poháněn náboženským fanatismem. Útoky na synagogy v Německu jsou čistým antisemitismem, který nelze ospravedlnit,“ uvedl.
Udělám si z jeho hrobu popelník. Ve Francii zaplavil Twitter antisemitismus |
Ústřední rada židů v Německu rovněž nad násilím v Izraeli vyjádřila znepokojení. Její předseda Josef Schuster viní z jeho rozpoutání Hamás.
„Teroristická organizace využívá politické vakuum způsobené odloženými volbami na palestinských územích k předstírání, že je ochranitelem Palestinců,“ uvedl. „Hrozba pro místní židovskou komunitu roste. Ukázalo to pálení izraelských vlajek. Je třeba zvýšit ochranu institucí,“ dodal.
V uplynulých dnech se v Německu rovněž uskutečniko několik demonstrací proti Izraeli, mimo jiné v Berlíně, Hamburku či Hannoveru.
Rada židů na Twitteru ukázala video s desítkami protestujících s palestinskými a tureckými vlajkami a sprostě nadávajících na Židy. „Nenávist vůči Židům uprostřed Gelsenkirchenu před synagogou. Doba, kdy byli Židé terčem urážek uprostřed ulice, měla být už dávno minulostí. Toto je čitý antisemitismus, nic jiného!“ uvedla organizace.
Ochraňte naše instituce, žádají židé ve Francii
Podle listu The Algemeiner se nového násilí obávají také židé ve Francii. Hlavní židovská organizace CRIF vyzvala vládu, aby zabránila propalestinským demonstracím naplánovaným na tento víkend s cílem zamezit nárůstu antisemitských útoků v zemi.
„Obáváme se, že demonstrace plánované na sobotu změní ve vlnu protižidovského násilí jako v roce 2014. Zajistěte prosím, aby se to nestalo, uvedla CRIF.
Od holokaustu uběhlo příliš mnoho času, říká expert o vzestupu antisemitismu |
Izrael tehdy podnikl v Gaze padesátidenní vojenskou intervenci známou jako operace Ochranné ostří, při které zakročil proti Hamásu. V Paříži se v souvislosti s tím během jednoho červencového víkendu odehrála vlna antisemitských výtržností popisovaná jako „pařížská intifáda“.
Odehrála se řada útoků na synagogy a židovské obchody. Několik set severoafrických a arabských demonstrantů tehdy podle The Algemeineru skandovalo „Smrt Izraeli“, „Hitler měl pravdu“ a další antisemitská hesla.
Současné boje začaly po nepokojích v Jeruzalému v pondělí večer salvami raket z Pásma Gazy na Izrael, který odpověděl raketovou palbou a nálety proti skupinám Hamás a Islámský džihád.
V Pásmu Gazy podle poslední bilance Hamásu přišlo o život 83 lidí, včetně 17 dětí, a 487 lidí bylo zraněno. Izrael informoval o sedmi obětech.
