Podle vědců narostlo neutronové záření reaktoru černobylské elektrárny za posledních pět let o čtyřicet procent. Je to hodně?
Celou věc je třeba vnímat v souvislostech. To, co vědci měří, nejsou přímo štěpné reakce, ale neutrony, které tam vznikají. Zvýšení o čtyřicet procent za posledních pět let, na které vědci upozornili, je naměřené pouze v jednom z míst, v nichž se předpokládá, že jsou větší koncentrace taveniny z aktivní zóny.
Nárůst množství měřených neutronů navíc může mít více důvodů. Jednak vznikají ze spontánního štěpení, které nastává u těžších transuranů čili to není ta řízená štěpná reakce. Pak mohou neutrony svědčit i o tom, že uvnitř dochází k řetězové štěpné reakci. Ovšem mohly se také mohou změnit podmínky v absorpci a moderaci neutronů. O co jde reálně, se neví. Každopádně je ta změna relativně nízká a hlavně ji výzkumníci do jisté míry i očekávali.
Jak to?
Když se v roce 2016 zasunul nad zničený reaktor nový sarkofág, přestala dovnitř pronikat dešťová voda. Místo se tedy vysušuje a vody, která tam dosud byla a moderovala neutrony, nyní ubývá. Když se množství vody snižuje, dojde k několika jevům. Jednak se mění spektrum neutronů, to pak může na detektoru vypadat, že se zvyšuje jejich počet, protože přístroje jsou citlivé na to, jakou mají neutrony energii.
Voda je sice moderátor, ale u určitých materiálů může ze začátku vysušování dojít k tomu, že se sníží její vliv na neutrony a zvýší se tok. To se ale později zase obrátí a neutronů bude ubývat.
Havárie Černobylu se dala očekávat, tvrdí odhalené spisy tajných služeb |
Je tedy nějaký důvod k obavám?
Mimo sarkofág absolutně žádné nebezpečí nehrozí. K výbuchům ani rozjetí nějaké intenzivní řetězové štěpné reakce dojít určitě nemůže. Největší hrozba je to, že může dojít k většímu uvolnění radioaktivních látek. Ale právě proto se sarkofág stavěl, aby zabránil jakýmkoli únikům zevnitř zničeného reaktoru. To starý sarkofág nedělal, protože nebyl hermeticky utěsněný. Tento je, takže ven nepustí vůbec nic.
Druhá věc je, že místa, v nichž se nachází větší množství pozůstalého paliva a dalšího radioaktivního materiálu, pochopitelně časem degradují. Tomu i napomáhá právě voda, která dovnitř pronikala. Je tedy jisté riziko, že se mohou více uvolňovat radioaktivní látky i z tohoto důvodu. Stále se ale bude měnit situace jen uvnitř sarkofágu, venku nic nehrozí.
Ani třeba turisty, kteří do Černobylu jezdí, situace neohrozí?
Ne. V poslední době se dokonce plánuje otevřít pro turisty další části uzavřené oblasti. Ne přímo u zničeného reaktoru, ale některé vnější části, které byly doteď nepřístupné. Stále tam jsou třeba sklady techniky užívané při likvidaci havárie, které je třeba před zpřístupněním ještě ohradit nebo dekontaminovat.
Pokud jde ale turista na některou z oficiálních prohlídek, je garantované, že se s žádným rizikem nesetká. Skoro bych řekl, že větším rizikem je statika některých domů v opuštěném městě Pripjati než radioaktivita.
Proč se tedy vědcům tento nárůst nelíbí a upozorňují na něj?
Za prvé by uvolnění radioaktivních látek komplikovalo práci přímo uvnitř sarkofágu a zhoršilo podmínky pro práci na likvidaci starého sarkofágu i zničeného reaktoru. Mimochodem, v reakci na články v médiích vydali ukrajinští výzkumníci v oficiálním prohlášení na webu černobylské elektrárny, ve kterém sami říkají, že nic nehrozí a jde o předpokládané procesy.
Další věc, proč se o tom do jisté míry mluví, je, že mají obavu, aby to Evropa nebrala tak, že se postavil sarkofág a nyní již sto let nic nehrozí. Je to do jisté míry pravda, ale přesto by bylo dobré pokračovat ve výzkumu uvnitř a likvidaci zničeného reaktoru. Neodkládat to jako problém na jindy.
Evropská unie a další světoví dárci pomáhali sarkofág i suché úložiště pro vyhořelé palivo financovat. A nyní panují obavy, aby na to nepřestaly finance z Evropy jít. Já osobně finanční podporu likvidace zničeného reaktoru podporuji. Je to velmi dobrá ekonomická pomoc Ukrajině a situaci je stejně třeba řešit.
Pozorovali již vědci někdy od výbuchu nárůst radiace v Černobylu?
Připomenu, že mluvíme o zvýšeném toku neutronů. Takové věci se hlavně v letech po havárii stávaly. Například je znám případ z roku 1990. Tehdy to bylo pravděpodobně dáno tím, že víc pršelo a zase byla větší moderace. Vědci situaci sledují, mohou případně dělat opatření. Třeba dovnitř pustit tekutinu s kadmiem či borem, které absorbují neutrony. Do určité míry jde skutečně o obvyklou situaci.
V Černobylu narůstá záření. Vědci chtějí po 35 letech dovnitř, pomohou roboti |
Jak to vlastně nyní v Černobylu vypadá? Mají vědci jasné informace o všem, co se uvnitř sarkofágu děje?
Situace i vevnitř je prozkoumaná poměrně dobře. Existují i relativně přesné mapy, které popisují, kde co je. Do některých míst včetně toho, kde bylo nyní naměřeno zvýšení neutronového toku, se pochopitelně nedostanou. Jednak byla některá místa po havárii částečně zabetonovaná, aby se zabránilo průniku radioaktivních zbytků ven, případně je cesta zahrazena materiálem nebo je velmi radioaktivní.
Okolo těchto míst jsou monitory, které detekují neutrony a měří teplotu. I díky tomu mají vědci představu to tom, co na těchto místech je a tvoří podle toho 3D modely. Údaje jsou poměrně dobré, ale ne zcela přesné. Na kontrolu a monitoring toho, jestli je třeba zasáhnout, to ale stačí.
Nyní ale vznikají uvnitř sarkofágů laboratoře, které by měly umožnit právě třeba likvidaci staticky narušených částí starého sarkofágu a později i odvoz zbytků paliva. Na to je již třeba mít plány přesnější. Proto je třeba zvýšit kvalitu sledování, ale pro vyloučení nebezpečí je již nyní dostatečná.
RNDr. Vladimír Wagner, CSc.
 Vladimír Wagner |
