Registraci do voleb Ahmadínežád vyplnil ve středisku ministerstva vnitra, kam přišel v doprovodu svých stoupenců, napsala agentura AP.
Kandidovat na prezidenta chtěl také v roce 2017, přestože mu nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí veřejně doporučil, aby se o post znovu neucházel. I přesto se však registroval, načež jej diskvalifikovala rada dohlížitelů, která je kontrolním orgánem.
V uplynulých letech si Ahmadínežád snažil vylepšit pověst kontroverzního konzervativního politika a začal se prezentovat jako větší centrista, který kritizuje vládu za špatné vedení, píše AP.
Chameneí uvedl, že nebude bránit nominaci jakéhokoliv kandidáta, zablokovat Ahmadínežádovu kandidaturu však stále může kontrolní orgán. Návrat populisty na íránskou politickou scénu nicméně může oživit nespokojenost konzervativních voličů, kteří usilují o tvrdší postoj vůči Západu, zejména pak vůči USA a Izraeli.
Zápis kandidátů do prezidentských voleb v Íránu začal v úterý. Přihlásit se během pěti dnů mohou občané ve věku 40 až 70 let, kteří vystudovali vysokou školu. Dosavadní hlava státu Hasan Rúhání se po dvou mandátech o úřad už ucházet nemůže. Z řadu dosud známých kandidátů zatím nelze vybrat favorita. V době, kdy Írán nadále čelí ekonomickým sankcím a dopadům pandemie covidu-19, se navíc zdá, že je mezi Íránci o volby malý zájem.
Podle mnohých pozorovatelů se však čím dál větší podpoře v zemi těší konzervativci, a to navzdory snahám amerického prezidenta Joea Bidena oživit jadernou dohodu s Íránem, od níž odstoupil jeho předchůdce Donald Trump.
Dohodu o íránském jaderném programu s Teheránem v roce 2015 uzavřely Spojené státy, Rusko, Čína, Británie, Francie a Německo. Její součástí bylo zmírnění protiíránských sankcí výměnou za omezení jaderných ambicí Teheránu a záruky, že Írán nebude vyvíjet jaderné zbraně. Trump po odstoupení od dohody sankce vůči Íránu obnovil a Teherán začal dohodu porušovat.
Existence Izraele uráží celé lidstvo, prohlásil prezident Íránu |
V uplynulých týdnech se o možnostech oživení dohody jednalo ve Vídni. Írán však odmítl s americkou delegací jednat přímo.
Vítěz voleb, které se uskuteční 18. června, ve funkci nahradí Rúháního, jenž patří k relativně umírněným íránským politikům.
Ahmadínežád tlačil svou zemi do otevřené konfrontace se Západem kvůli íránskému jadernému programu a jeho sporné znovuzvolení v roce 2009 vyvolalo největší masové protesty od islámské revoluce v zemi v roce 1979. V zahraničí se stal karikaturou západního vnímání nejhorších atributů islámské republiky, jako je popírání holokaustu.
Zároveň trval na tom, že Írán nemá žádné homosexuální nebo lesbické občany, a naznačoval, že by Írán mohl vyvinout jadernou zbraň. Naopak sociální politika bývalého teheránského starosty se setkala s velkou podporou v zemědělských oblastech.
12. května 2021 |
