Ve městě Lod na předměstí Tel Avivu propukly nepokoje ze strany arabské menšiny, uvedla tamní policie.
Izrael ve středečních ranních hodinách podle agentury Reuters podnikl několik stovek vzdušných úderů na Pásmo Gazy, podle Jeruzaléma mířily na cíle Hamásu.
Reportér agentury AP uvedl, že při náletech byla zasažena i devítipatrová budova, ve které se nacházela zubní ordinace a byty. Izraelské síly uvedly, že „podnikly sérii náletů, zasáhly domy patřící vysoce postavených členů“ Hamásu. Podle skupiny bylo při náletech zničeno policejní velitelství.
Ozbrojené křídlo Hamásu v prohlášení krátce po půlnoci uvedlo, že „nad město Tel Aviv vysílá 110 raket“ a dalších 100 raket směrem k jihoizraelskému městu Beer Ševa, a to v odvetě za „izraelské útoky vůči budovám, které obývají civilisté“.
„V pět ráno místního času jsme podnikli tvrdý útok vůči nepříteli, v odpovědi na nálety na budovy a civilisty jsme odpálili 100 raket,“ citovala AFP Islámský džihád.
Bilance obětí izraelských náletů na Pásmo Gazy podle středečního sdělení ministerstva zdravotnictví v této palestinské enklávě vystoupila na 43, včetně 13 dětí a tří žen. Na izraelské straně si raketová palba z Gazy v úterý a v noci na středu vyžádala šest mrtvých, včetně tří žen a dítěte, píše agentura AP.
Rádio napojené na Hamás informovalo, že dnes krátce před 2:00 místního času (3:00 SELČ) zemřeli při izraelských náletech další tři lidé v Pásmu Gazy, včetně ženy a dítěte.
Tři oběti si vzájemné ostřelování vyžádalo v úterý v Izraeli. List The Times of Israel dnes informoval o dvou mrtvých v Lodu, kde raketa zasáhla vůz se 40letou ženou a sedmiletou dívkou. Podle starosty města obě patřily k arabské komunitě.
Při izraelských náletech, které začaly poté, co radikální hnutí Hamás a jeho spojenci v pondělí z Gazy začali odpalovat rakety do Izraele, bylo podle ministerstva v Gaze zraněno 320 lidí. Desítky zraněných byly hlášeny také v Izraeli. Izrael identifikoval šest zabitých členů Hamásu, mezi nimiž jsou čtyři členové vedení. Patří k nim velitel brigády z Gazy, šéf kybernetické jednotky odpovědný za přesnost raket, dále velitel odpovídající za výrobu munice a hlavní inženýr muničního oddělení. Izraelská kontrarozvědka tvrdí, že kromě toho přišlo o život deset členů Hamásu podílejících se na výrobě zbraní. Při prvních útocích přišla o tři své velitele také další radikální skupina Islámský džihád.
Hamás a jeho spojenci vypálili od pondělka na Izrael přes 1 000 raket, z nichž 200 nepřelétlo hranici a spadlo v Pásmu Gazy. Izrael mezitím v Gaze podnikl rozsáhlé nálety, při nichž byly zničeny mimo jiné dvě výškové budovy. Ministr obrany Benny Ganc prodloužil o dva týdny armádní pohotovost na území do vzdálenosti 80 kilometrů od hranice Pásma Gazy, což zahrnuje velkou část středního Izraele a jeho jih. Podle izraelských sdělovacích prostředků to znamená, že Izrael počítá s delší dobou trvání nynějšího konfliktu. Ten minulý v roce 2014 se táhl 50 dní a zemřelo při něm přes 2 000 Palestinců a 70 Izraelců
Večer bude jednat izraelský bezpečnostní kabinet a premiér Benjamin Netanjahu řekl, že se Izrael musí bránit před nepřáteli zvenčí i před účastníky domácích nepokojů. V několika izraelských městech, především v Lodu se střetli tamní Arabové s Židy. Ve městě, kde podle agentury AFP žije 77 tisíc obyvatel včetně 47 tisíc Židů a 23 tisíc Arabů, byl vyhlášen výjimečný stav. Izraelský prezident Reuven Rivlin kritizoval arabské politiky za „ostudné mlčení“.
„Pogrom v Lodu a nepokoje po celé zemi vyprovokované krvežíznivými arabskými výtržníky, zranění lidé, ničení majetku a útoky na posvátná židovská místa,“ charakterizoval Rivlin situaci. „Stržení izraelské vlajky a její nahrazení palestinskou je hrubý útok na sdílenou existenci (Židů a Arabů) v Izraeli,“ dodal. Arabští politici podle něj svým mlčením povzbuzují teroristy i výtržníky.
Současnému konfliktu, který je podle agentury Reuters největší od roku 2014, předcházelo několik dní napětí v Jeruzalémě a pondělní policejní zásah proti protestujícím Palestincům na Chrámové hoře. Zraněno tam bylo několik stovek lidí.
„Okamžitě zastavte palbu. Napětí stoupá k úplné válce. Lídři na obou stranách musí vzít zodpovědnost situaci uklidnit,“ napsal na Twitteru zmocněnec OSN pro Blízký východ Tor Wennesland.
Z Lodu na předměstí Tel Avivu, kde podle agentury AFP žije 77 tisíc obyvatel včetně 47 tisíc Židů a 23 tisíc Arabů, policie hlásila výtržnosti. Izraelská vláda na pomoc bezpečnostním složkám vyslala vojáky z okupovaného Západního břehu Jordánu.
Podle izraelských médií byly zapáleny tři synagogy a několik podniků. Netanjahu dnes ráno vyhlásil pro město, které sousedí s mezinárodním Ben Gurionovým letištěm, nouzový stav.
Současným bojům mezi Izraelem a Hamásem předcházely střety mezi Palestinci a izraelskou policií na jeruzalémské Chrámové hoře, jíž muslimové říkají Harám aš-Šaríf . Hamás vyzval izraelskou policii, aby se z Chrámové hory a nedaleké východojeruzalémské čtvrti Šajch Džarráh stáhla. Ve čtvrti hrozí vystěhování několika palestinských rodin, do jejichž domovů se chtějí nastěhovat izraelští osadníci. Po nesplnění ultimáta Hamás začal na Izrael odpalovat rakety.
Otázka Jeruzaléma je v mnoha směrech jádrem palestinsko-izraelského konfliktu. Zatímco Izrael považuje Jeruzalém za nedělitelné hlavní město, Palestinci chtějí, aby se jeho východní část stala hlavním městem budoucího palestinského státu. Izrael obsadil východní Jeruzalém v šestidenní válce v roce 1967 a v červenci 1980 prohlásil Jeruzalém v rozporu s rezolucemi OSN za své „věčné a nedělitelné hlavní město“. Tuto anexi východní části mezinárodní společenství neuznává s tím, že konečný status města by se měl vyřešit jednáním.
