Exministr Daniel Herman působil na různých pozicích v církevní a státní administrativě, v letech 2010 až 2013 vykonával funkci ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze. Po zvolení poslancem za KDU-ČSL v roce 2013 byl v roce 2014 jmenován ministrem kultury, ve funkci zůstal do roku 2017.
Šlechtický rod Lichtenštejnů se po 60 letech vrátil na hrad Šternberk |
„Jsem velmi ráda, že se nám pro tuto důležitou roli podařilo najít tak kvalifikovanou a uznávanou osobnost,“ uvedla lichtenštejnská ministryně zahraničí Dominique Haslerová.
Růžička uvedl, že jedním z úkolů zřizovaného honorárního konzulátu je posílení bohatých vazeb mezi oběma zeměmi, zejména na jižní Moravě, v kultuře, vzdělávání a ekonomice a vytvoření základu pro hlubší spolupráci, která by dokázala překonat potíže z minulosti.
Historicky jsou Lichtenštejnsko a Česká republika velmi úzce spjaty. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší šlechtě především na Moravě. Vlastnil mimo jiné Lednicko-valtický areál zapsaný na seznam kulturního dědictví UNESCO anebo zámky Bučovice, Plumlov či Velké Losiny.
Lichtenštejnsko žene spor o pozemky v Česku do Štrasburku |
O dvě třetiny pozemků ale rod přišel při meziválečné pozemkové reformě, zbylý majetek mu byl zabaven na základě poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Tehdejší československé úřady konfiskaci provedly s poukazem na to, že se lichtenštejnský kníže František Josef II. přihlásil k německé národnosti a v souladu s tím se během války i choval.
Lichtenštejnové ale tvrdí, že vyvlastnění bylo neoprávněné, neboť vládnoucí kníže se za Němce neprohlásil a byl hlavou suverénního státu, který za války zachovával neutralitu. Lichtenštejnové se domáhají vrácení majetku soudní cestou. Země se v této souvislosti obrátila i na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
