Modře se po deváté hodině večer rozsvítí Tančící dům v Praze, fontána u Národního muzea, ministerstvo zdravotnictví či budova ČVUT v Dejvicích. V Brně zazáří Mahenovo divadlo, v Olomouci radnice. Cílem akce je upozornit na Světový den plicní hypertenze. Modrou barvu zvolili organizátoři proto, že nemocným se často zbarvují rty modře.
Plicní hypertenze je zrádná v tom, že se její příznaky mohou podobat jiným nemocem, například i covidu. Projevuje se dušností při fyzické námaze, únavou i bolestí na hrudi.
|
Ačkoliv touto nemocí v Česku trpí desítky tisíc lidí, řada z nich o své diagnóze neví, nebo se jí dozví pozdě. Důsledky plicní hypertenze jsou přitom vážné.
„Dochází při ní ke zvýšené námaze pravé komory srdeční, která se postupně zvětšuje. To může v čase vést k selhání. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami,“ uvedl Pavel Jansa, kardiolog z II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze.
Onemocnění může způsobit řada příčin. Lékaři ji nejčastěji diagnostikují jako komplikaci jiného onemocnění plic a srdce. Za jejím vznikem mohou stát i autoimunitní onemocnění nebo plicní embolie.
Nebuďte pod tlakem. Odpovědi na vše, co potřebujete vědět o hypertenzi |
Nedostatečné okysličení způsobuje modré zbarvení rtů a kůže nebo otoky kotníků a nohou. Protože je nemoc relativně vzácná, lékaři ji často zaměňují za jiná onemocnění. Pacienty léčí místo toho například na astma. Ke správné diagnóze se tedy mnoho lidí dostane až v pokročilejším stádiu nemoci.
„Včasné zahájení léčby dává pacientům šanci na delší a kvalitnější život. I proto je jakákoli osvěta, která povede k časnějšímu rozpoznání nemocí, velmi důležitá. Plicní hypertenze si nevybírá a zasahuje lidi napříč celou populací, takže čím více lidí se o nemocí dozví, tím lépe,“ řekla Milena Kaftanová ze Sdružení pacientů s plicní hypertenzí.
