Policie města Tchaj-čung zadržela muže s příjmením Čou poté, co dostala zprávu o podezřelém člověku v docích. Čou policistům řekl, že přicestoval z čínského města Čchüan-čou v provincii Fu-ťien, a to na dva a půl metru dlouhém člunu poháněném přívěsným motorem, jenž koupil na internetu.
Asi 180 kilometrů dlouhá cesta vysoce militarizovanou Tchaj-wanskou úžinou, kde hlídkují tchajwanské i čínské lodě, trvala muži podle úřadů asi deset hodin. Na videu ze zatčení se policisté Čoua ptají, jestli přijel za svobodou. „Ano, dorazil jsem na lodi. Hledám svobodu a rovnost,“ uvedl.
Když se ho strážnici zeptali, jestli se mu v Číně žilo špatně, odpověděl, že na „životě v Číně je mnoho špatného“. Čou na záběrech ještě dodal, že v Číně nespáchal žádný zločin a neuniká před tamní spravedlností.
Tchaj-wanská armáda okamžitě odmítla, že by Čouova cesta svědčila o mezerách v národní bezpečnosti s tím, že člun je pravděpodobně příliš malý na to, aby ho mohly detekovat vojenské radary.
„Radary námořních hlídek by člun pravděpodobně zachytily, ale radary na pobřeží takový cíl vidět nemohou,“ řekl listu The Guardian viceadmirál Čch’-ang Čcheng-kchuo, jenž rovněž vyjádřil pochybnosti o mužově příběhu kvůli množství paliva, které by k cestě potřeboval. Na snímcích policie je nicméně vidět, že Čou měl na člunu několik kanystrů.
Muž přicestoval na malém člunu:
Totally bizarre yet concerning report of a Chinese man seeking to "defect" to Taiwan successfully made it to Taichung port from Shishi, Fujian in a daring run with a single inflatable boat. Taiwan Navy, Coast Guard, port authority all failed to detect him.https://t.co/WBJ3542kuc pic.twitter.com/A8mypctAxw
— Paul Huang (@PaulHuangReport) May 2, 2021
Poslanec Cchaj Š’-jing z vládnoucí Demokratické pokrokové strany prohlásil, že podmínky v průlivu jsou na jaře a na podzim mírnější. Dodal, že plavidla o délce do tří metrů jsou při sledování obvykle „odfiltrována“.
Tchaj-čungská policie uvedla, že Čou po zadržení podstoupil vyšetření na možné nemoci. Poté si muže převzali vyšetřovatelé, a to pro podezření z porušení národní bezpečnosti a imigračních zákonů, za což mu hrozí vězení či deportace zpět do vlasti.
The daring 185km/100nm run means he penetrated dozens of marine and surface-search radars of Taiwan military and coast guard. A feat rivals Mathias Rust's Cessna flight to Moscow. At a time when @iingwen govt's @MoNDefense is boasting Taiwan Strait as some impenetrable wall. https://t.co/Idx7cUXoew
Tchaj-wan není na žadatele o azyl připraven
Tchaj-wan momentálně nemá formální proces pro žadatele o azyl, místo toho jedná s jednotlivci případ od případu. Na nedostatek zákonů pro utečence dlouhodobě upozorňují organizace pro lidská práva, a to zejména v souvislosti s lidmi snažící se odejít z nedalekého Hongkongu.
Tchaj-wan sice pozměnil legislativu a dekriminalizoval nelegální příjezd za účelem získání politického azylu, ale podle lidskoprávních organizací nemá žádný specializovaný uprchlický program, proces přezkoumávání případů ani efektivní podpůrnou službu.
Organizace Amnesty International uvedla, že situace žadatelů o azyl na Tchaj-wanu připomíná Hlavu 22, protože nemohou pracovat bez oficiálního statusu, ale nemohou získat oficiální status bez zaměstnání. Ačkoli místní opozice prosazuje změnu uprchlického zákona, vláda se obává, že jakýchkoli programů mohou využít čínští infiltrátoři.
Tchaj-wan, který Čína považuje za svou vzbouřeneckou provincii, si v posledních měsících opakovaně stěžuje na vojenskou aktivitu čínských vzdušných sil, zejména u Prataských ostrovů jihozápadně od Tchaj-wanu.
Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany. Čína ostrovu hrozí ozbrojeným zásahem v případě vyhlášení samostatnosti.
Snahy dostat se z Číny na Tchaj-wan přes úžinu jsou velmi vzácné. Čínská pobřežní stráž loni zadržela skupinu dvanácti aktivistů z Hongkongu, kteří čelili obviněním souvisejícím s tamními nepovolenými demonstracemi.
18. září 2020 |
