Peter Lucier byl během své služby v Afghánistánu přímým svědkem, jak jeho kolegové a kamarádi umírají na nastražené bomby. Nyní student práva na univerzitě ve městě St. Louis, volal Lucier dlouhodobě po ukončení trýznivého zapojení amerických vojáků do nejdelší vojenské operace v dějinách USA.
Když ale kýžený moment nastal a Biden ohlásil stažení armády, nedostavilo se uspokojení. „Myslel jsem, že budu šťastný. Necítím to jako vítězství,“ řekl listu The Washington Post.
Od začátku americké invaze v roce 2001 sloužilo v Iráku skoro 800 tisíc vojáků. Přibližně 2 300 z nich během nejdelší americké války padlo.
Přeživší veteráni si nejsou jisti, zda měla smrt jejich kolegů smysl. „Pro lidi, kteří bojovali během Dne D, bylo pravděpodobně hezké jít třicet let poté na dovolenou do Francie a vidět, jak vypadá. My to nezažijeme,“ připouští Loren Crowe, který byl do Afghánistánu nasazen dvakrát.
„Je to v pohodě. Neznamená to, že to je bezvýznamná zkušenost. Ale taky to příliš neospravedlňuje cenu, kterou jsme zaplatili,“ dodává. Jistou hořkost ohledně stažení se armády ze země cítí i Amber Chaseová, která měla na starosti pozůstatky zabitých vojáků. „Činí to každý život, který jsme tam ztratili, zbytečným.“
Podle příslušníka elitních Rangers Tonyho Mayneho měla válka smysl. Lepší je zasáhnout teroristy v jejich zemi, než s nimi bojovat v USA, sdělil listu The New York Times. Někteří veteráni by radši v zemi zůstali do té doby „než budou všichni teroristé vyhlazeni“.
Řada vojáků ale během působení začala o smyslu celé vojenské operace pochybovat. „Mám pocit, že nás tam postavili jen proto, abychom tam prostě byli,“ řekl stanice Wave veterán Christopher Watts, který působil i v Iráku. Zajímá jej, jak se s celou situací z bezpečnostního i ekonomického hlediska vypořádají afghánské bezpečnostní složky poté, co přestanou proudit peníze z USA.
„Co lidé, kteří nám věřili? Budou se na to dívat jako na velkou zradu? Jak na nás nyní bude pohlížet svět jako na národ a lidi?“ táže se Elliot Ackerman, bývalý důstojník námořnictva a zpravodajských služeb, který byl pětkrát vyslán do Iráku a Afghánistánu. Jiný bývalý člen zpravodajských složek Ronald Moeller souhlasí s odsunem, ale obává se, že lekce z války budou rychle zapomenuty.
Pokračování Trumpovy politiky
Blíží se hrůzostrašná doba. Afghánské ženy se obávají návratu Tálibánu |
Stažení vojáků z USA prosazoval i Bidenův předchůdce Donald Trump. „Jsem šťasten, že prezident Biden dodržuje Trumpovu ideu přivést vojáky zpátky domů a dostat lidi z Afghánistánu,“ říká zakladatel a generální ředitel organizace Veterans Club Founder Jeremy Harrell, podle něhož byly americké síly v zemi nepochopitelně příliš dlouho. Peníze, které šly do Afghánistánu, by nyní měly jít do začlenění veteránů, dodává.
Část republikánských i demokratických politiků, stejně jako někteří generálové, radili Trumpovi, ať nechá v Afghánistánu vojáky, než bude jisté, že islamistické hnutí Tálibán je ochotno dostát mírové dohodě a zanechat útočení na USA podporovanou vládu v Kábulu. Tytéž výtky se snesly i na hlavu Bidena.
Vůdce republikánské menšiny v Senátu Mitch McConnell považuje opuštění Afghánistánu za „vážnou chybu“. K podobnému termínu se uchýlil i bývalý generál Andrew Leslie. „Je to soucitný muž, ale myslím si, že dělá chybu.“
Podle stanice BBC běžní členové Tálibánu přivítali zprávu s nadšením. „My jsme vyhráli, Amerika prohrála,“ prohlásil jeden příslušník hnutí.
Vedoucí činitelé už tak entuziastičtí nebyli. Nelíbí se jim, že by Američané měli v zemi zůstat po 1. květnu. Trumpova administrativa dohodla s Tálibánem, že právě v toto datum ze země odejdou americké jednotky. Představitelé hnutí varovali, že jeho nedodržení povede ke „zhoršení problémů“.
