Soudkyně hongkongského soudu uložila dvaasedmdesátiletému Laiovi, zakladateli populárního listu Apple Daily, tresty dvanácti a osmi měsíců odnětí svobody za jeho roli v organizaci hromadného nepovoleného protestu. Poněvadž si bude moci oba tresty odpykat zčásti najednou, stráví nakonec ve vězení dohromady čtrnáct měsíců.
Pro Laie se tím však momentálně mění jen málo, protože byl už od ledna letošního roku ve vazbě. Dohromady čelí osmi různým obviněním, z nichž dvě vyplývají z nového bezpečnostního zákona, prosazeného v Hongkongu v loňském roce, informovala stanice BBC.
Laiův Apple Daily tento týden otiskl jeho rukou psaný vzkaz z vazby: „Naší povinností coby novinářů je hledat spravedlnost. Dokud nás nezaslepí nespravedlivé pokušení, dokud nedovolíme zlu, aby námi prostoupilo, plníme svoji povinnost.“
Ve stejném případu byl v pátek souzen také dvaaosmdesátiletý Martin Lee, zakladatel opoziční Demokratické strany, který si v bývalé britské kolonii Hongkongu vysloužil přezdívku „otec demokracie“. Ten byl vzhledem k svému vysokému věku odsouzen pouze k podmíněnému trestu odnětí svobody v délce 11 měsíců.
Jeden z nejsilnějších momentů procesu nastal, když souzená Margaret Ngová, profesí právnička, v řeči na svoji obhajobu parafrázovala poslední slova pronesená Thomasem Morem, který byl popraven králem Jindřichem VIII. „Jsem dobrou služebnicí zákona, ale na prvním místě jsem služebnicí lidu. Neboť zákon musí sloužit lidem, ne lidé zákonu,“ řekla Ngová.
Lidé v soudní síni reagovali potleskem. Třiasedmdesátiletá Ngová si vyslechla trest 12 měsíců odnětí svobody podmíněně. Do vězení poputuje celkem pět aktivistů, kteří nedostali podmíněné tresty. Když opouštěli lavici obžalovaných, lidé v síni jim mávali a volali na ně povzbudivá hesla.
Opoziční představitele už dříve shledali vinnými z organizace hromadné protestní akce v srpnu 2019, při níž asi 1,7 milionu lidí demonstrovalo proti zákonu, který měl umožnit vydávání lidí podezřelých z trestných činů ke stíhání do pevninské Číny.
Demonstranti vyjadřovali obavy, že lidé vydaní do Číny, ovládané komunistickou stranou, by mohli čelit nejasným obviněním z ohrožení národní bezpečnosti a nespravedlivým procesům. Hongkongská vláda tehdy nakonec pod tlakem návrh zákona stáhla.
Poté, co však i nadále pokračovaly demonstrace za větší svobody, zaujal Peking vůči svým názorovým odpůrcům tvrdší postoj. Loni prosadil kontroverzní bezpečnostní zákon, který umožňuje, aby občané Hongkongu mohli být souzeni i v pevninské Číně.
Nová právní norma má umožnit potlačování teroristických a separatistických aktivit, podvratné činnosti i zahraničního vměšování. Kritici ji považují za pokus omezit svobody v bývalé britské kolonii a označují ji za porušení principu jedna země, dva systémy, podle něhož se Čína zavázala Hongkong spravovat, když ho v roce 1997 přebírala.
Letos pak čínský parlament odhlasoval reformu volebního systému, která zmenšila roli veřejnosti při výběru zákonodárců do hongkongské legislativy.
