Zatímco vloni v létě mluvil ministr průmyslu a čerstvě i šéf dopravního resortu Karel Havlíček o 60 miliardách, výsledná částka, kterou úřad poslal do meziresortního připomínkového řízení, mluví o 22 miliardách. Ty přitom půjdou výhradně na dopravní stavby.
Miliardy z fondu obnovy byly jedním z témat pondělního setkání zástupců státu, zaměstnavatelů a odborových organizací v rámci rady hospodářské a sociální dohody. „Bylo prezentováno, že peníze půjdou jen do infrastrukturní části,“ uvedl předseda Odborového sdružení železničářů (OSŽ) Martin Malý.
Moc šancí na získání peněz na nové vlaky ale není ani u dalších programů, ze kterých v minulosti vozidlový park modernizován byl. Už vloni například bylo rozhodnuto, že z největšího operačního programu Doprava III peníze na obnovu železničních vozidel nepůjdou.
Vyloučení doposud využívaného financování vlaků z dotačních programů má podle ministerstva dopravy celou řadu důvodů a nutnost primárně investovat do nedokončené dopravní infrastruktury je jen jednou z jich. Podle mluvčího ministerstva Františka Jemelky nejsou jednorázové injekce na nákup nových vlaků systémovým řešením. Peníze na obnova vozidlového parku by tak podle úřadu měla být součástí plateb, kterými objednatelé (stát a kraje) financují veřejnou dopravu. To se ale v praxi zatím moc neděje. Jak kraje, tak i samotné ministerstvo v předchozích soutěžích na železniční dopravu ukázaly, že primárně o vítězství v tendrech rozhoduje nejnižší cena.
Druhým důvodem, který ministerstvo uvádí, je administrativní náročnost zpracování žádostí na poskytnutí dotací na nákup vozidel. Na ty má podle evropského nařízení nárok jen dopravce vzešlý z řádné soutěže a je obtížné správně načasovat tendr na dopravce, dodavatele vozidel a čerpání prostředků. „Synchronizace procesu výběrů dopravce a dodavatele vozidel a žádostí o dotaci vnáší do poskytování podpory železničních kolejových vozidel značná rizika a zároveň dopadá do harmonogramu realizace projektů a fakticky oddaluje čerpání prostředků EU až do závěrečné fáze realizace,“ uvedl Jemelka. Úředníci pak pochopitelně preferují ty projekty, kdy je možné evropské peníze vyčerpat co nejdříve a tedy bez rizika jejich vracení.
Ale ne všichni Dopravci s rozdělením peněz nesouhlasí. Příkladem dopravce, který dotace na vlaky nechce, je RegioJet Radima Jančury. „Stát ani EU by neměly peníze směřovat do financování nákupu vozidel. Dopravci jsou schopni sami zajistit jiný typ financování a zároveň zde hrozí pokřivení konkurenčního trhu,“ uvedl mluvčí společnosti Aleš Ondrůj.
Peníze z fondu obnovy ve velkém množství nepotečou ani na pořizování vozidlových stanic pro nové evropské zabezpečovače ETCS, které mají být do čtyř let povinné na páteřních železničních tazích. O něco vyšší šanci na financování mají ještě mít vozidla s alternativním pohonem, například hybridní bateriové soupravy. Ty dokážou obsloužit kromě elektrifikovaných tratí i tratě bez trolejí a nahradit tak na nich dieselové motoráky. Kromě peněz rozdávaných ministerstvem dopravy si totiž v tomto případě bude možné zřejmě sáhnout na sedmimiliardovou dotaci, která proteče přes ministerstvo průmyslu a obchodu na podporu bezemisních vozidel a dobíjecích stanic pro elektromobily.
Přejezdy, stanice a cyklostezky
V celkem čtyřech kapitolách, kam peníze na vybudování udržitelné a bezpečné dopravy potečou, sice kolonka ETCS figuruje, ale většina z peněz směřujících na digitalizaci železnice bude utracena na kolejích a nikoliv ve vozidlech. Z bezmála jedné miliardy korun z této kapitoly půjde na vybavení železnice zabezpečovačem ETCS – přes 130 milionů korun, další desítky milionů korun spolyká mobilní komunikační systém GSM-R, který strojvedoucí využívají pro spojení s dispečery. Konkrétním projektem, který bude z peněz této kapitoly podpořen, je výstavba GSM-R na trati mezi Uničovem a Šumperkem za necelých 70 milionů korun.
Největší objemy financí budou z fondu obnovy směřovat do obnovy nádraží. Celkem půjde o více než deset miliard korun. Konkrétně přes tři čtvrtě miliardy korun plánuje dopravní resort utratit na prodloužení podchodů pod pražským hlavním nádražím. Další stovky milionů poputují do výstavby nástupišť a bezbariérových přístupů k vlakům na nádražích v Roudnici nad Labem, Lovosicích, Roztokách u Prahy nebo do rekonstrukcí nádraží v Rožnově pod Radhoštěm či v Holešově na Kroměřížsku. Přes dvě miliardy korun je pak vyhrazeno pro zateplení nádražních budov a na zvyšování komfortu.
Další velkou skupinou projektů, která spolyká významnou část z nabízených peněz, jsou projekty na výstavbu trolejí tam, kde stále jezdí diesely a na související projekty s elektrizací. Na tyto investiční akce vyčlenilo ministerstvo dopravy zhruba 6,7 miliardy korun. Nejvíce peněz, přes dvě a půl miliardy korun, půjde do elektrizaci brněnského úseku trati z Brna do Jihlavy, další miliardu vydá ministerstvo za vystavění trolejí na trati ze Šumperka do Libiny a půldruhé miliardy na navazujícím úseku do Uničova na Olomoucku.
Zhruba dvě a půl miliardy korun bude směřovat na bezpečnost na přejezdech, tedy primárně na vybavování přejezdů závorami a světelnou signalizací. Šest set milionů korun pak poputuje na výstavbu cyklostezek, chodníků a bezbariérových tras pro vozíčkáře.
23. února 2021 |
