Zatímco české hospodyňky hltají Ulici a Anatomii života, hlavní hit etiopských televizí se jmenuje Adi Mutluluk (Říká se tomu štěstí). Romantický seriál se v druhé nejlidnatější zemi Afriky těší mimořádné popularitě - stejně jako řada dalších tureckých telenovel.
„Jsou návykové. Myslím, že jsme se naučili točit telenovely, od kterých se nemůžete odtrhnout,“ okomentoval to pro Financial Times turecký velvyslanec v Addis Abebě Yapras Alp. „Etiopané mi často říkají, že se v hrdinech našich seriálů poznávají, protože jsme si kulturně blízcí,“ dodává.
Mimořádná sledovanost telenovely nadabované do amharštiny dobře ilustruje rostoucí vliv Ankary v nejvýznamnější zemi Afrického rohu. Turecká „soft power“ je ovšem jen jedním z nástrojů, jak v geopoliticky i ekonomicky zajímavém regionu konkurovat dalším velkým hráčům jako je Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, USA, Čína či Rusko.
„Turecká expanze do Afriky je součástí Erdoganovy velké zahraničněpolitické agendy, která má Turecko přiblížit statutu světové mocnosti a je často charakterizována jako neoosmanství,“ argumentuje analytička Asya Akca z think tanku Center for Strategic and International Studies.
Mešity i stadiony
Ještě na přelomu tisíciletí se Turecko o Afriku příliš nezajímalo. To se ovšem po nástupu Recepa Tayyipa Erdogana začalo měnit. Zatímco v roce 2009 měli Turci v Africe dvanáct ambasád, dnes jich tam mají dvaačtyřicet.
Erdogan během osmnácti let u moci navštívil více než dvacítku afrických metropolí. V říjnu přislíbil, že Turecko v nejbližších letech zdvojnásobí obchodní výměnu s africkými zeměmi na 50 miliard dolarů ročně - to by byla asi třetina jeho současného obchodu z EU.
 |
Už dnes se turecké firmy v Africe úspěšně ucházejí o velké státní zakázky. Například v Džibutsku postavily obří mešitu pro šest tisíc věřících, která je vyzdobena osmanskou kaligrafií. V Senegalu zase budují stadion pro padesát tisíc lidí, hlavní dějiště letní olympiády mládeže v roce 2026.
Když loni Erdogan tuto někdejší francouzskou kolonii navštívil, místní vlivná islámská organizace ho vyhlásila osobností roku. To v Paříži vzbudilo značnou nelibost. „Někdejší kolonie v Africe hledají alternativu. Nechtějí se místo francouzské neokolonie stát čínskou neokolonií. Turecko nabízí třetí cestu,“ říká expert na tureckou zahraniční politiku Michael Tanchum.
Kyjev tuží družbu s Turky, v Donbasu poprvé nasadil jejich smrtící drony |
Pozornost stratégů v Ankaře se upírá především na Etiopii. Turecko ji považuje za vstupní dveře na kontinent. Během uplynulých let se zde vyšvihlo na třetí místo v žebříčku zahraničních investic, před ním je jen Čína a Saúdská Arábie.
V zemi, která se před pandemií mohla chlubit desetiprocentním růstem ekonomiky a jejíž premiér Abyi Ahmed po nástupu do funkce rozjel velké hospodářské reformy, byly ještě před patnácti lety jen tři turecké firmy. Dnes jich tam působí asi dvě stě, celkem zde investovaly 2,5 miliardy dolarů.
Turečtí podnikatelé ve stavebnictví, komunikacích, textilním průmyslu i potravinářství zde v době hospodářské nejistoty ve své vlasti nalézají relativně stabilní prostředí. Nenechají se odradit ani probíhajícím konfliktem v Tigraji, kde si premiér vyřizuje účty s bývalou vládnoucí garniturou.
„Etiopie představuje pro Turecko mimořádnou příležitost. Je to obrovský trh, pulzující ekonomika. Pro Erdogana je to ideální nástupní pozice a je naprosto zřejmé, že tureckým cílem je v Etiopii zvítězit,“ říká odborník na východní Afriku Rashid Abdi.
A hyeny měly hody... Svědci líčí masakr ve svatém městě Etiopie |
Addis Abeba je navíc sídlem Africké unie a diplomatickým centrem, kde se regionální mocnosti přetahují o vliv. Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty nedávno pomohly dojednat mír s Eritreou, díky němuž si etiopský premiér vysloužil Nobelovu cenu míru.
Ropné monarchie z Perského zálivu (kromě Kataru) přitom Erdogan považuje za své soupeře. Jenže ještě větším nepřítelem je pro něj Egypt a jeho vojenská sekulární diktatura. Není proto divu, že když se ve výbušném sporu o obří přehradu na Modrém Nilu rozhodně postavil na stranu Addis Abeby, pouta obou zemí to významně posílilo.
Naše dítko Erdogan
V severní Africe je také patrná rostoucí vojenská přítomnost Turecka. Na sklonku roku 2019 Ankara přispěchala na pomoc vládě v Tripolisu a díky nasazení syrských žoldnéřů a útočných dronů Bayraktar TB2 se jí podařilo zastavit ofenzivu východolibyjského maršála Chalífa Haftara.
Erdogan rovná se Islámský stát. Ve východolibyjském Benghází je turecký prezident považován za nepřítele (14. února 2020)
V Súdánu si na 99 let pronajala starý osmanský přístav ve městě Suakin a ke znepokojení Káhiry i Rijádu tak významně posílila svůj vliv v Rudém moři. Nedávno zde byli spatřeni zaměstnanci bezpečnostní firmy Sadat, která má úzké vazby na tureckého prezidenta.
Největší turecké zámořská základna se ovšem nachází v Somálsku. Camp Turksom v Mogadišu byl slavnostně otevřen před třemi lety, rozkládá se na ploše čtyř set hektarů a turečtí vojáci zde cvičí somálské jednotky v boji s radikálními islamisty z hnutí aš-Šabáb.
Rozpadající se budovy z osmanské éry v súdánském přístavu Suakin (30. prosince 2018)
„Turecko je dnes pro somálskou vládu nejbližším bezpečnostním partnerem,“ řekl nedávno listu The New York Times analytik Rashid Abdi. To ovšem také znamená, že turečtí vojáci se pro teroristy stali nepřítelem číslo jedna. Loni v červnu při sebevražedném útoku na základnu zahynuli dva lidé.
Turecké angažmá v Somálsku, které je už více než třicet let synonymem zhrouceného státu, je patrné na všech frontách. Turci zde staví silnice, školy, nemocnice a provozují letiště či přístavy. Za deset let sem poslali humanitární pomoc za miliardu dolarů a loni v listopadu uhradili u MMF somálský dluh ve výši 2,4 miliardy dolarů.
Erdoganova soukromá armáda. Žoldáci firmy Sadat válčí od Libye po Kavkaz |
Jejich největší ambasáda na světě se nachází v Mogadišu. Podle Financial Times se už dokonce vyskytly případy somálských rodičů, které z vděčnosti své dítě pojmenovaly Erdogan. Sám turecký prezident slibuje, že tureckou štědrost nezastaví ani pandemie koronaviru.
„Turecko má tisícileté vazby na kontinent, je osudovým partnerem Afriky. Podstatou našich vztahů je upřímnost, bratrství, solidarita. Nikdy nesledujeme krátkodobé cíle. Chceme s vámi kráčet ruku v ruce za stejným cílem,“ vzkázal obyvatelům Afriky loni v říjnu na turecko-africkém hospodářském a obchodním fóru.
