Upozornil, že plán nemůže vyjít vstříc všem zájemcům, protože by se rozdrobil do stovek malých projektů a nenaplnila by se slibovaná vize. Ujišťoval také, že v posledních letech nebyl jiný dokument, který by byl víc diskutován na veřejné úrovni, než je právě Národní plán obnovy.
Havlíček v březnu řekl, že připraveno je 172 miliard korun, ačkoli původně se předpokládala částka o deset miliard vyšší. „Tohle není nic úplně výjimečného, je to i po diskusi s kolegy z Evropské komise, ostatní země si tam rovněž dávají vyšší částku, než která je určená v té dotaci,“ řekl ve čtvrtek poslancům vicepremiér
Vláda tím podle něj říká, že pokud by spotřebovala v ideálním případě celých 172 miliard korun, může využít další úvěrové zdroje z Fondu pro budoucí generace. „Takže těch deset procent navíc, které máme jako rezervu, chceme vyčerpat,“ dodal.
Na předchozích setkání se podle něj například dohodlo, že na digitální transformaci má jít 28,2 miliardy korun, na fyzickou infrastrukturu a takzvanou zelenou transformaci 80 miliard a objem peněz na vzdělávání a trh práce vzrostl na 41 miliard Kč. Havlíček také informoval o tlaku ze strany EU, kvůli kterému musela vláda některé projekty přepočítat. Například navýšila peníze na řešení dopadů klimatických změn.
Pirát František Kopřiva řekl, že peníze by měly jít do konkurenceschopných oblastí s vysokou přidanou hodnotou. Zmínil digitalizaci a plnění klimatických cílů. „Nechceme být montovnou Evropy,“ řekl.
„Národní plán obnovy směřuje ke konturám, které si představujeme,“ uvedl poslanec ČSSD Ondřej Veselý. Návrh se podle něho posunul od investic do betonu do investic do lidí.
Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa návrh vznikal jako sbírka přání jednotlivých resortů a účelových skupin. Jiří Kobza za SPD uvedl, že evropský plán mu připomíná rychlou půjčku na novou kuchyň, přičemž se neví, kdo ji splatí. Zadlužování je podle něho třeba zastavit.
Evropská komise stanovila jako nejzazší termín předložení plánu konec dubna. Ona a následně Rada Evropské unie by se měly vyjádřit do tří měsíců od předložení ze strany členských států.
