„Společně jsme do Afghánistánu přišli a nyní nastal čas společně přivést naše vojáky domů,“ prohlásil šéf americké diplomacie Antony Blinken v bruselské centrále NATO.
Biden prodloužil stahování z Afghánistánu. Vojáci USA odejdou do 11. září |
Tam bude ve středu odpoledne o společném odchodu z Afghánistánu diskutovat na mimořádné videokonferenci s ministry zahraničí a obrany členských zemí Aliance.
Americký prezident Joe Biden má ve středu také oznámit, že se zbývajících zhruba 2 500 amerických vojáků stáhne z Afghánistánu později, než se původně zavázala administrativa předchozího prezidenta Donalda Trump v mírové dohodě s Tálibánem. Místo 1. května to bude až 11. září. Tedy přesně dvacet let o teroristických útoků na New York a Washington, které k nejdéle trvající americké vojenské misi bezprostředně vedly.
Experti i vojenští velitelé ale upozorňují, že odsunutí termínu může Tálibán chápat jako nedodržení dohody a může znovu eskalovat násilí v zemi.
Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová bez podrobností uvedla, že Biden by se měl vyjádřit o „cestě vpřed v Afghánistánu včetně plánů a harmonogramu stažení amerických jednotek“. Prezident podle jejích slov zastává „konzistentní názor, že pro Afghánistán neexistuje vojenské řešení, že tam Američané působí příliš dlouho.“
Po USA se z Afghánistánu stahují i Britové. Sdílejí základny i infrastrukturu |
Stažení svých sil v reakci na informaci už potvrdilo několik zemí včetně Británie nebo Německa. Ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová uvedla, že Berlín bude postupovat podle amerického plánu. Německo má v zemi zhruba tisíc vojáků, tedy druhý nejpočetnější kontingent.
České ministerstvo obrany potvrdilo dosavadní postoj. „Českou přítomnost i případné stažení z Afghánistánu řešíme a budeme řešit se spojenci. Nemělo by jít o unáhlené rozhodnutí, ale odchod ve chvíli, kdy to umožní bezpečnostní a politická situace v zemi. Náš mandát je v tomto ohledu flexibilní,“ uvedl mluvčí Jan Pejšek. Jasněji má podle něj být po odpoledním mimořádném jednání ministrů NATO.
