„Náš tým zkoumal více než 50 tisíc vzorků zkamenělého pylu a přes 6000 zkamenělin listů z období před dopadem a po něm,“ uvedla spoluautorka studie Mónica Carvalhová ze Smithsonianského ústavu tropického výzkumu v Panamě.
Vědci zjistili, že před dopadem obřího asteroidu v oblasti dnešního Yucatánského poloostrova v Mexiku byly běžné jehličnany a kapraďorosty. Po zkázonosném dopadu asteroidu poklesla diverzita rostlin o zhruba 45 procent. Běžné bylo vymírání zejména mezi semennými rostlinami. Lesy se během příštích šesti milionů let obnovily, ale dominovaly jim kvetoucí krytosemenné rostliny.
Struktura tropických lesů se v důsledku této transformace také změnila. Během období pozdní křídy, kdy ještě žili dinosauři, měly jednotlivé stromy v lesích hodně prostoru. Jejich horní části se neprolínaly, což umožnilo slunečnímu svitu prodrat se na zem. Po dopadu asteroidu se v lesích vytvořila silná klenba větvoví a na zem dopadalo mnohem méně světla.
Vědci mají pro tuto změnu trojí vysvětlení. První spočívá v tom, že dinosauři bránili tomu, aby lesy příliš zarostly, neboť se živili rostlinami v nižších vrstvách lesa a šlapali po nich.
Druhé vysvětlení je, že spad popela po dopadu asteroidu obohatil půdu v tropech, což bylo ku prospěchu rychleji rostoucím krytosemenným rostlinám. Třetí vysvětlení uvádí, že mizení jehličnanů vytvořilo příležitost pro převzetí nadvlády kvetoucími rostlinami. Vysvětlení se podle vědeckého týmu navzájem nevylučují a všechna mohla přispět k výsledku, jehož jsme dnes svědky.
„Poučení z toho je, že při rychlých narušeních se tropické ekosystémy nejen obnoví; jsou nahrazeny a ten proces trvá opravdu dlouho,“ poznamenala Carvalhová.
V Argentině našli zachovalou lebku dinosaura
Vědci v Argentině našli dobře zachovalou lebku masožravého dinosaura, který se před 85 miliony let potuloval dnešní severní Patagonií. Predátor se podobně jako slavný Tyrannosaurus rex pohyboval po dvou nohách a měl drobné přední končetiny; jeho velikost však byla poloviční. Měl také krátký čenich, velmi dobrý sluch a silné čelisti, píše agentura Reuters.
Dinosaurus pojmenovaný Llukalkan aliocranianus měřil na délku zhruba pět metrů a patřil do skupiny dinosaurů, kteří žili v dnešní Jižní Americe a dalších částech jižní polokoule v období křídy. Nalezený jedinec vážil mezi jednou až pěti tunami, byl tedy o něco lehčí než dospělý slon. Jeho lebka byla 50 centimetrů dlouhá a její stavba naznačuje, že měl lepší sluch než ostatní zástupci stejné čeledi.
Zhruba 650 metrů od nalezené lebky paleontologové dříve vykopali pozůstatky dalšího masožravce nazvaného Viavenator exxoni. Podle vědců je takový objev neobvyklý.
Umělecké vizualizace masožravého dinosaura jménem Llukalkan aliocranianus. (4. dubna 2021)
„Llukalkan byl o něco menší než Viavenator, nicméně pokud žili pohromadě, určitě se živili stejnou kořistí, takže spolu museli soupeřit - a proč ne - dokonce se i navzájem lovit,“ uvedl Federico Gianechini z univerzity v argentinském San Luis.
„V dnešní době predátoři různých druhů, ale stejného řádu žijí společně ve stejném ekosystému - jako lvi, levharti a gepardi,“ dodává Gianechini.
V Patagonii se v posledních desetiletích našla řada významných dinosauřích fosilií. V roce 2014 paleontologové objevili pozůstatky dinosaura, který vážil okolo 100 tun, a o kterém se soudí, že jde o největší doposud nalezený exemplář.
