„Pro mě je důležité, aby syn nechodil ze školy otrávený. Tráví tam spoustu času a nechci, aby ho většina dne nebavila. Navíc je roztěkaný, když se nesoustředí, kdežto se zápalem se učí daleko lépe. Ono to heslo ‚škola hrou‘ má něco do sebe, ale samozřejmě chci, aby taky něco uměl,“ říká šestatřicetiletá Jana Dlouhá, jejíž desetiletý David chodí to čtvrté třídy.
Podle výzkumu organizace PAQ Research chtějí rodiče od základní školy především připravit děti na život v informační společnosti, naučit je vyhledávat a pracovat s informacemi, kriticky myslet a umět svůj názor obhájit v diskuzi. Naopak pro ně není podstatné, aby děti škola připravovala na přijímací zkoušky nebo je učila historii o Česku.
Základní školy ale v současné době podle viceprezidenta Asociace základních škol Jaroslava Jiráska takové absolventy neprodukují.
„Ve většině případů děti takové dovednosti ze základních škol nemají. Ale výzkum mě velmi mile překvapil, protože zkušenosti jsou spíš takové, že rodiče chtějí po dětech dobré známky a výkony. Změna na takové názory je velmi pozitivní a souhlasím s nimi, že by se takové věci měly děti učit,“ říká Jirásko, který je i ředitelem Základní školy Lázně Bělohrad.
Kromě toho by se podle něj měly děti učit také soft skills nebo občanským dovednostem. K tomu je potřeba změnit přístup základních škol, který má začít na pedagogických fakultách.
„Některé z nich považuji za skanzeny, které jsou zaměřené na odborné, tvrdé znalosti předmětů, ale vše ostatní zaniká, takže takových výstupů, jaké by chtěli vidět rodiče u dětí a měly by takové být, se nedosahuje. Tady se probírají neustále Newtonovy rovnice jeho zákonů, které v praxi využijeme málokdy. Ale ač může každý od 18 volit, kritické myšlení a práce s informacemi jsou až na druhé koleji,“ dodává Jirásko.
Konec šikaně a záškoláctví
Příjemné prostředí ve škole má za základ většina oslovených rodičů. Zamezit šikaně je podle nich jeden z nejdůležitějších úkolů učitele, společně s názorným vysvětlováním učiva na příkladech. Tyto kvality v dotazníku označilo 78 procent respondentů.
„Ve třídě u starší dcery dva roky zpátky učitel šikanu řešil, nakonec její spolužačka přešla raději jinam. Probíralo se to hodně na třídních schůzkách. Příjemně mě překvapilo, že to berou vážně. Chlapec (který dívku šikanoval, pozn. red.) docházel i ke školnímu psychologovi a doteď jsem od dcery neslyšela, že by se ve třídě dělo něco znovu podobného. Ale zase byly většinu školního roku doma,“ doplňuje Dlouhá.
Řešení případů šikany školou není podle Jiráska běžná reakce, i když se více či méně dotýká každé z nich.
„Troufám si tvrdit, že až polovina škol se šikanu snaží zamést pod koberec. Špatný ředitel se mimo jiné pozná proto, že tvrdí, že na škole žádnou šikanu nemá. Podle mého názoru je v určité míře na každé škole, dobrý ředitel to ví, zná ty případy a řeší je. V poslední době se ale v tomto smyslu udělal velký pokrok, především v oblasti preventistů,“ dodává.
Většina rodičů je s úrovní školství spokojená
„Jak bylo ve škole,“ zeptají se rodiče většinou jako první při příchodu dětí domů. „Dobrý,“ je ještě častější odpověď. Podle výsledků průzkumu je většina rodičů s úrovní základních škol a jejich vzděláváním spokojena.
„Od roku 2009 ale zároveň o třetinu stoupl počet rodičů žáků 9. ročníků, kteří jsou ke kvalitě českých škol kritičtí. Obecně panuje větší spokojenost s výukou na prvním stupni než na druhém. Kritikou nešetří zejména vysokoškolsky vzdělaní rodiče nebo rodiče dětí se špatným prospěchem a z horších ekonomických poměrů,“ ukazuje zpráva výzkumu.
Během deseti let, kdy se výzkum konal, nekladli rodiče takový důraz na vybavení školy moderní technikou. To se ale změnila s příchodem epidemie koronaviru a přechodu na distanční výuku. Během této doby se jako důležité pro rodiče ukázala být pro zvládání výuky na dálku například dobrá organizace školy a její kvalitní řízení. Přístup rodičů se podle Jiráska změnil ke školství celkově.
„Je to masivní změna. Při zavřených školách rodiče podporovali učitele, děkovali jim, hodnotili to velice pozitivně. A to nejsou informace jen z mé školy, ale celé asociace za třeba 100 základních škol. Rodiče více vnímali, co práce učitele obnáší, že je to dřina, když se s nimi musí učit, neuvěřitelná změna za poslední rok,“ uzavřel Jaroslav Jirásko.
Učitelé by podle výsledků výzkumu také měli v žácích budit touhu se vzdělávat a spolupracovat. Méně důležitá je pro rodiče odbornost nebo komunikace. „Zajímavé je, že rodiče dětí z výběrových tříd sice požadují modernizaci výuky a výuku nových kompetencí, ale pořád jsou zaměřeni na výkon. Jsou tedy progresivní z hlediska obsahu učiva, ale ne způsobu výuky,“ popisuje výsledky výzkum.
Výzkum PAQ Research
|
