V běžné době by měl mít vychovatel v dětském domově na starost maximálně osm svěřenců. A to v situaci, kdy děti chodí dopoledne do školy či školky, odpoledne na kroužky. S tímto ideálem ale dost zamíchala epidemie koronaviru. Jeden člověk tak musí zvládat výuku i s patnácti dětmi.
„Vychovatelé v dětských domovech obvykle pracují odpoledne, když děti přijdou ze školy. Od zavedení distanční výuky jsou s nimi celé dny, učí se s nimi během on-line hodin, věnují se jim i po zbytek dne,“ popsala třeba ředitelka Dětského domova Střekov v Ústí nad Labem Hana Melzerová.
Počet utýraných děti stoupá rychlejším tempem, popisuje zakladatelka Klokánků |
Podobně je tomu i v jiných zařízení. Třeba v dětském domově v Plumlově na Prostějovsku. „Tíha práce se přenesla ze škol k nám. Nemáme přitom nijak navýšený rozpočet na zaměstnávání jiných lidí. Takže máme stejný počet zaměstnanců jako před koronavirem, ale máme mnohem více práce,“ uvedl tamní ředitel Radim Kratochvíl.
Počty vychovatelů jsou na takovou zátěž obecně nízké. Vše ale ještě zhoršují karantény či izolace. „To se nám stalo už několikrát. Zajistit provoz s omezeným počtem personálu je hrozně těžké. Personál je přetížený, nečerpají se dovolené...,“ vyjmenoval Kratochvíl.
V jeho ústavu tak podle něj nastala i situace, kdy se jeden vychovatel staral o dvacet dětí. A to dětí všech věků. Těm malým tak musí pomáhat zapnout online výuku, doučovat či si třeba hrát s nejmenšími nebo vařit. „A to se ještě při výuce od učitelů dozvídáme výtky, jak a co je špatně v domácí přípravě,“ zdůraznil.
Pomoc ze strany studentů
Problémy byly i v první vlně. „Vychovatel se dopoledne s dětmi ze své rodinky učil, do toho vařil, protože my nemáme jako jeden z mála domovů školní jídelnu. Bylo to vtipné, když jsem se přišel podívat na rodinku a viděl, jak vychovatel něco míchá na plotně a do toho kouká do sešitu a pomáhá s online výukou,“ popisoval třeba v létě v rozhovoru pro iDNES.cz ředitel Dětského domova Dolní Počernice Martin Lněnička.
Teď je ale s více případy i více karantén uvnitř zařízení. Pokud jsou přitom v karanténě samotné děti, dává vychovatel na čtrnáct dní sbohem vlastní rodině a celou dobu tráví v domově. Organizace Děti v akci proto vytvořila petici, kde požaduje pro domovy pomoc. Třeba pomoc ze strany pedagogů, ochranné pomůcky zdarma či dodání techniky na online výuku. I ta totiž mnohde stále chybí a děti se učí třeba i ze soukromých notebooků či tabletů vychovatelů.
Poradili mi až v domově seniorů, líčí boj s covidem ředitel dětského domova |
„Ministerstvo sanovalo školy technikou, a na dětské domovy zapomnělo,“ poukázal ředitel Dětského domova Prostějov Vladimír Brablec. Proti tomu se ale ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ohradilo. „MŠMT není zřizovatelem dětských domovů, tím jsou kraje,“ uvedla mluvčí Aneta Lednová.
Zmíněnou petici zatím podepsalo v online formě na 300 lidí. Podle iniciátora, ředitele Dětí v akci Ladislava Samka, přitom chtějí pokračovat s jejím šířením i v ulicích.
Petice však již teď měla některé pozitivní účinky. Dětským domovům se totiž přihlásili dobrovolníci. „Pomocnou ruku nám podávají studenti-dobrovolníci, ale ti mají také distanční výuku, které se musí účastnit. Nechodí tedy pravidelně, jen občas,“ popsala Irena Adámková z Dětského domova Prostějov.
Právě studenti tvoří většinu pomoci. Těm z pedagogických fakult to navíc často škola uzná jako část praxe. Kromě toho ale pomáhají i učitelé a další.
Sponzoři končí, děti mohou přijít o tábory
Studenti pomáhají bez nároku na odměnu. Respirátory dostávají domovy často od dárců. A na přesčasy dostala tato zařízení odměny od MŠMT. Přesto je děsí finanční stránka věci. Část příjmů totiž tradičně přichází od sponzorů. Ty tvoří často místní podnikatelé. A ti teď sami strádají.
„Hodně sponzorů jsou majitelé malých obchodů, restaurací... Ti teď přispívat prostě nemohou, sami se snaží udržet nad vodou,“ řekl Samek z Dětí v akci.
Dětské domovy proto musí šeřit. Už teď to proto vypadá, že část dětí přijde třeba o tradiční letní tábory. A to i kdyby je epidemická situace měla normálně umožnit. „Zvyšují se náklady na péči, stejně tak narůstají celkově energie, provozní náklady a zvyšují se i nároky na rozpočet zařízení,“ poukázal na potíže s rozpočtem Jaroslav Doušek, ředitel Dětského domova Holice.
Nespavost, fobie, sebevražedné myšlenky. Druhá vlna dopadá i na děti |
A v neposlední řadě je problémem i psychika samotných dětí. „Začíná se objevovat ponorková nemoc, děti mají zakázané vycházky, mohou jít ven jen s dospělými a pokud možno vyhnout se veřejnosti. Děti, které mají psychiatrické diagnozy, mají mnohem větší obtíže než u takzvaně běžná populace,“ řekla Melzerová. To se samozřejmě týká i dětí z běžných rodin. U těch, kteří vyrůstají v ústavní výchově, je ale situace hroší.
Její slova potvrzuje i dětská psycholožka Lucie Štejgerlová. „Některé děti, ty s kvalitním zázemím, pracovními návyky, denním režimem, se do jisté míry mohou situaci postupně přizpůsobit,“ míní Štejgerlová. Ty z více problematického prostředí ale trpí.
„Děti jsou odříznuté od vrstevníků, častěji propadají depresím nebo úzkosti. Byly i případy, kdy se dítě pokusilo o útek,“ uvedl Samek. Současné oddělení dětí z ústavní výchovy od ostatních tak ještě prohlubuje rozdíly a nerovnosti. A ty budou problémem i po covidu.
