Naprostá většina české veřejnosti (68%) používání systému PES považuje za špatné. Podle pouze 24 % respondentů je práce vlády a odpovědných orgánů se systémem dobrá. Zbývající necelá desetina (8 %) lidí zvolila neutrální odpověď „nevím“.
Více jak polovina (53 %) Čechů si myslí, že by se o opatřeních mělo rozhodovat na základě aktuálního vývoje situace. Menší podíl respondentů naopak uvedl, aby se opatření zaváděla podle stupňů rizika v protiepidemickém systému.
Vydávání opatření podle systému PES jsou nakloněni častěji muži, lidé do 45 let věku, lidé s vysokoškolským vzděláním, studenti, podnikatelé, ti, co nedůvěřují vládě, a lidé, kteří se zajímají o situaci ohledně šíření koronaviru.
Naopak ženy, lidé nad 45 let (zejména nad 65 let), dotázaní se středním vzděláním bez maturity i s maturitou nebo vyučení, důchodci, respondenti důvěřující vládě a ti, kteří se nezajímají o situaci kolem šíření koronaviru, by o vládních opatřeních častěji rozhodovali podle aktuálního vývoje pandemické situace.
Ve vládních opatřeních se dobře orientuje jen polovina Čechů, ukázal průzkum |
Podle tří pětin dotázaných (59 %) jsou principy systému PES nastaveny špatně. Opačný názor, tedy že nastavení systému je dobré, zastávají necelé tři desetiny (29 %) lidí. 12 % dotázaných na tuto otázku nedokázala odpovědět a přiklonila se k variantě „nevím“.
Vláda a odpovědné orgány používají systém PES „velmi špatně“ podle 33 % mužů a 22 % žen. S používáním indexu jsou častěji nespokojení lidé do 45 let věku, respondenti, kteří „rozhodně nedůvěřují“ vládě a ti, kdo se špatně orientují v informacích o koronaviru.
Naopak respondenti starší 65 let, lidé se středním vzděláním bez maturity nebo vyučení, lidé, kteří se dobře orientují v informacích o koronaviru a ti, kteří důvěřují vládě, mají opačný názor, tedy že vláda a odpovědné orgány používají tento systém dobře.
