Sedmadvacetiletá Jana (jméno bylo na žádost respondentky změněno, pozn. red.) měla na začátek března dlouho naplánovanou pracovní stáž ve východní Evropě. Aby na ni mohla odjet, potřebovala potvrzení o negativním PCR testu. Byla ale ve špatné finanční situaci a 1 760 korun, které by za test a s ním spojený certifikát v angličtině zaplatila, potřebovala využít jiným způsobem.
Vyjížděla ale také na podzim. A tehdy si test dělat nechala. „Měla jsem ho pořád u sebe. Když jsem nyní potřebovala odjet a na nový neměla, upravila jsem ho,“ přiznává mladá žena, jejíž identitu redakce zná, ale která si přála zůstat v anonymitě. Pro člověka, který umí pracovat s grafickým editorem, to prý nebylo nic složitého. Jen upravila datum.
„Měla jsem z toho špatné svědomí. Proto jsem předtím zašla alespoň na antigenní test, který je zadarmo,“ dodává Jana. A prošlo jí to, vlakem úspěšně vycestovala.
Lidé od listopadu podstoupili 830 tisíc antigenních a 1,5 milionu PCR testů |
Jana měla štěstí – když na hranici test kontrolovali, prohlédli ho jen velmi zběžně. Při cestě letadlem by jí to projít nemuselo.
„Na Letišti Václava Havla to kontrolují pečlivě, u brány. Letuška včas všechny obešla a ptala se, jestli mají všechna potvrzení. V našem případě to bylo potvrzení, že nemám žádné symptomy, druhé prohlášení o negativním testu a třetí potvrzení z odběrového místa,“ popsala čtyřiadvacetiletá Alice, která v lednu cestovala do Holandska, kde studuje.
Potřebné dokumenty a splnění podmínek pro vstup do cílové destinace ověřují pracovníci handlingové společnosti, jež danou aerolinku na pražském letišti obsluhuje.
„U brány pečlivě kontrolovali všechny tři papíry. Měli to kontrolovat i na letišti v Amsterdamu, což už se nestalo,“ dodala Alice.
Mluvčí pražského letiště Kateřina Pavlíková uvedla, že sami žádný případ prokazatelného falšování potvrzení o výsledku nezachytili. „Setkali jsme však například s propadlou platností výsledku nebo nesprávně provedeným typem testu, což se může stát například při změně podmínek pro cestování do některého státu,“ uvedla Pavlíková.
Přes sto tisíc pokuty nebo i vězení
Samotné zfalšování potvrzení o testu trestné není. Nejde totiž o úřední listinu. Některé formuláře o negativním testu jsou navíc k dispozici na internetu ke stažení. Pokud je ale člověk použije k vycestování, je situace jiná.
„Snahy obejít zákonné normy jsou důsledně trestány. Hrozí citelné trestněprávní sankce, jako například vysoké peněžité tresty. Pokuta je stanovena podle výše příjmu a může dosáhnout až pět tisíc eur,“ vysvětlila plzeňská policejní mluvčí Pavla Burešová. To je více než 130 tisíc korun.
Právě na hranicích Plzeňského kraje a Německa totiž zrovna tento týden několik případů padělaných testů odhalili. A na konci ledna zase dvě Češky vstoupily s falešnými testy na území Norska. Ten si obstaraly ve Švédsku, ze kterého jely. Chtěly mít totiž jistotu, že se do země za prací dostanou dříve, než Norsko další den zakáže vstup turistům. Tamní soud je potrestal třiceti dny ve vězení.
Jak se cestuje během pandemieCestování do zahraničí se nyní řídí podmínkami, které si stanovují jednotlivé země. Vzhledem ke špatné epidemiologické situaci v Česku se nyní v řadě zemí vztahují na Čechy podmínky, jako je čtrnáctidenní karanténa po příjezdu, negativní PCR test či oboje. A třeba do Německa smí nyní cestovat jen Němci, cizinci žijící trvale v Německu, nákladní dopravci či někteří pendleři, pokud se prokážou nanejvýš 48 hodin starým negativním testem na koronavirus. Všichni s výjimkou přeshraničních pracovníků a řidičů kamionů musí po příjezdu do karantény. A také podmínky pro návrat zpět do Čech závisí na epidemické situaci v zemi, odkud daná osoba přicestuje. Třeba z Austrálie, která téměř žádné případy covidu-19 nemá, je možné cestovat bez omezení. Při návratu z jiných zemí je ale povinná čtrnáctidenní karanténa a negativní test. |
Je však otázkou, zdali nejde jen o výjimky. Alespoň podle zkušeností, které mezi sebou sdílí fanoušci cestování ve skupinách na Facebooku, to totiž vypadá, že falšování testu nebude nijak vzácné. „Nemají na to jak přijít, pokud se to udělá dobře. Ta podoba není nijak sjednocená,“ píše třeba v jedné takové skupině uživatel na dotaz ženy, jestli je možné dostat se do Portugalska bez testu. Nechce totiž, aby „jí kdokoliv cokoliv strkal do hlavy“.
Tento diskutující má v něčem pravdu – každé odběrové místo vydává potvrzení po svém. A to i v rámci České republiky, natožpak mezinárodně. Třeba v Rakousku proto trvají i na provedení „svého“ testu, pakliže daný člověk v zemi plánuje zůstat. Naopak na tranzit stačí český test.
Někde si za potvrzení připlatíte
Sjednocené není ostatně ani to, jestli si za vystavení potvrzení nad rámec samotného provedení testu připlatíte. Na mnoha odběrových místech tomu tak je – nejčastěji dají zájemci za vyplněný formuláře 250 korun nad zákon stanovených 1 510 korun za PCR test. Jinde, třeba ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, ho již vypíšou zdarma, pouze o něj člověk musí předem požádat.
Pak je ale ještě jeden problém. Podle informací ze zahraničních konzulátů již nastávají i situace, kdy je jako falešné vyhodnocené i pravé potvrzení o negativitě. Cestující si ho totiž například naskenuje namísto toho, aby ukázal jeho vytištěnou verzi. A policista ho proto vyhodnotí jako falešné.
V současnosti vyhodnotí laboratoře v Česku denně asi 30 tisíc PCR testů 60 tisíc antigenních testů. Průměrná pozitivita PCR testů se dlouhodobě pohybuje kolem 33 procent, tuto středu ale dosáhla 48 procent. Téměř každý druhý test byl tedy pozitivní.
