Podle Jojka je celá myšlenka úplný nesmysl. „Jestli bude mít pomoc smysl záleží na tom, na jaké oddělení tyto lékaře umístíte. Pokud by to bylo na jednotku intenzivní péče, plnohodnotná pomoc nebude nikdo z nich,“ upozornil.
Jak dodává, někteří lékaři, třeba kardiologové, dříve na jednotkách intenzivní péče (JIP) pracovali, ale třeba před dvaceti až třiceti lety. Od té doby se však změnily přístroje a s těmi novými už neumí tito lékaři zacházet.
„Pokud by šlo o standardní lůžko, dovedu si představit, že by mohli dobře pomáhat někteří internisté nebo možná plicní lékaři, protože covid napadá nejvíc plíce. Ale i tak si myslím, že tím, že se ty algoritmy lůžkové péče změnily, je třeba počítat s tím, že dva týdny nebo až měsíc by se ten doktor musel zaučovat,“ popsal s tím, že sám odešel z nemocnice v roce 1993 a netroufl by si nyní jít ordinovat do lůžkové části.
Poukázal také na fakt, že celou věc se Sdružením ambulantních specialistů nikdo nekonzultoval. Sám tak neví, kterých specialistů by se povinnost týkala. Mezi ambulantní specialisty totiž patří třeba i kožaři či očaři.
„Pokud naženete očaře na oddělení, kde jsou třeba plicní pacienti, tak z něj okamžitě uděláte absolventa rok po promoci, bez práva samostatné práce, tedy pouze práce pod dozorem. A mezitím bude chybět svým obvyklým pacientům, o které se stará,“ poznamenal Jojko.
„To je vyklizení první linie obrany“
Stejný názor má také předseda České lékařské komory Milan Kubek. „Nemocnicím to moc nepomůže, protože ambulantní specialisté dělají jinou práci. Nejsou cvičeni k tomu, aby dělali na jednotkách intenzivní péče. Navíc by to znamenalo vyklizení první linie obrany,“ uvedl.
Podotkl, že v současné době to jsou právně ambulantní lékaři, kteří ošetřují obrovské množství pacientů včetně těch, kteří by za normálních okolností šli do nemocnice. „V momentě, kdy by své ambulance zavřeli, se pacienti neuzdraví ani nezmizí, ale půjdu za nimi do nemocnic,“ upozornil.
Jak navíc poukazuje Jojko, ambulantní specialisté jsou placeni od výkonu. Pokud půjdou pomáhat do nemocnic, může se celá řada z nich dostat do finančních potíží.
„Samozřejmě někteří jedinci by do nemocnic jít vypomáhat mohli. Týkalo by se to zdravotnických zařízeních, kde pracuje větší množství lékařů. Ze tří lékařů z ambulance by třeba jeden šel do nemocnice a zbylí dva by se pokusili jeho práci nahradit,“ přiblížil Kubek.
Plošné zavírání ambulancí je však podle něj nápad, který by nemocnicím nepomohl.
Nemocnice by pomoc uvítaly, nejvíce však chybí sestry
Podle Hamáčka by ambulantní personál mohl pomáhat mimo intenzivní péče. Bez něj není možné v Pardubickém kraji vytvořit další kapacity navíc. „Se současným stavem personálu už nejsme schopni žádné kapacity navíc vytvářet,“ uvedl k situaci.
Ministr poukazuje také na to, že problém není v počtu přístrojů či lůžek, ale v množství personálu. Předpokládá, že věcí se bude vláda zabývat na nejbližším zasedání, zřejmě do konce týdne, nejpozději v pondělí.
Pomoc ambulantních specialistů, zejména z oborů na internách, by uvítali například ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. Podle mluvčího Jakuba Sochora však nejvíce chybí sestry. To potvrzuje také Fakultní nemocnice Brno. „Specialisty bychom využili spíše na standardních covidových odděleních,“ uvedla mluvčí Veronika Plachá.
V současné, minulé i budoucí době podle ní stále nejvíce chybí a chybět budou zdravotní sestry. „Nyní je ta potřeba ještě umocněná, protože na covidových odděleních, která jsou infekčně zatížená, je nutné mít dvojnásobek až trojnásobek personálu, než na běžném oddělení,“ vysvětlila.
Stejnou informaci redakci iDNES.cz sdělila také Fakultní nemocnice Bulovka nebo Krajská nemocnice Liberec. „Technologie ani lůžka nejsou problém, ten je personál. Užitečný je nám kdokoli, kdo má zkušenost se zdravotnictvím,“ uvedl mluvčí liberecké nemocnice Václav Řičář. „A ano, zoufale potřebujeme sestry,“ uzavřel.
A stejně tomu je ve Fakultní nemocnici Motol. Usnesení by přivítali, chybí jim především sestry. „Zastávali by pozici v péči o nemocné ve všech typech péče v závislosti na specializaci a erudici,“ řekl o ambulantních specialistech přednosta tamní Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Tomáš Vymazal.
Ambulantní specialisté se do boje chystali už dříve
Na domluvy mezi ambulantními specialisty a vládou už přitom jednou došlo, a to vloni na podzim. I tehdy Hamáček oznámil, že se jedná o pracovní povinnosti. Po domluvě se sdružením ale došli k usnesení, že pomáhat budou jen někteří internisté a plicní lékaři. A to ještě dobrovolně.
V nemocnicích měli vloni v říjnu pomáhat internisté a plicní lékaři, a to dobrovolně |
„Tehdy byla mezi kolegy iniciativa, která sbírala ta data. My jsme dokonce dali dohromady seznam, nevím přesný počet, ale byly to desítky lidí. Asi šedesát až sedmdesát ambulantních specialistů napříč odbornostmi po celých Čechách. Tento seznam jsem poslal tehdejšímu ministru zdravotnictví profesorovi Prymulovi, ale nedostal jsem na to žádnou odezvu. Ale to je věc října 2020,“ popsal nyní Jojko.
Přetíženým nemocnicím již dříve pomáhali také například medici, část z nich pracovní povinnost dostala nařízenou.
Kvůli kritickému stavu v nemocnicích v úterý vyhlásil Pardubický kraj v stav hromadného postižení osob. Zdravotníci se tam již nemohou věnovat stejně každému pacientovi, ale musí stanovit priority ošetřování. Podle Hamáčka tento stav brzy vyhlásí i další kraje.
Kromě ambulantních specialistů by mohly pomoci i okolní země, například Německo, které nabízí několik desítek lůžek.
