Počítačové hry, především oblíbenou skupinovou hru z fantasy prostředí World of Warcraft, hrál čtrnáctiletý Albert již před příchodem epidemie koronaviru. „Kromě toho ale chodil pravidelně každou sobotu taky plavat, navíc hrál fotbal,“ popsala jeho matka.
Když ale minulý březen poprvé došlo k uzavření škol, omezení sportovních aktivit a přesunu výuky na internet, z občasného koníčku se stala obsese. „Bertík si při hraní volá s kamarády, hrají v týmech. Takže to je teď pro něj i způsob, jak se socializovat. Nechci mu to zakazovat, protože stejně nemá moc co jiného dělat,“ dodala.
Ta se tak snaží syna vytáhnout každý den alespoň na procházku se psem. Přiznává ale, že mnohdy debata končí konfliktem.
Virus jménem alkohol. Izolace podporuje nadměrné pití a přibývá závislých |
„Jednou jsem ho dokonce přistihla, jak hraje v době, kdy měl hodinu. Na tabletu si pustil vyučování a na notebooku hrál hru. Doufám, že poté, co jsem si s ním promluvila, to už nedělá. Je ale těžké to hlídat, sama mám home office a nemám čas na něj pořád dohlížet. A manžel je přes den v práci,“ uzavřela.
Na odborníka se obrátit nechce – ačkoliv nyní Albert tráví s počítačovými hrami až šest hodin denně, věří, že až se protiepidemická opatření rozvolní, syn se vrátí i ke svým dřívějším koníčkům. V řadě jiných domácností už ale celá situace přerostla přes únosnou míru.
Zoufalí rodiče prosí o radu
„Výrazně roste počet rodičů, kteří nám volají s prosbou o radu či pomoc, že jejich dítě má velký problém s trávením času na internetu,“ popsala například Petra Martínková, PR manažerka organizace Magdaléna, která provozuje několik adiktologických klinik. „Všímáme si i rostoucího počtu hráčů a zejména jejich nižšího věku,“ dodala.
Lockdown nahrává sledování porna. Přibývá těch, co se nemohou odtrhnout |
A podobné to je i v jiných klinikách. Třeba Simona Sedláčková z Adiktologické kliniky Afterin uvedla, že od začátku epidemie pozoruje čtyřicetiprocentní nárůst počtu dětí s problematickým užíváním elektroniky.
„Ovšem ne vždy lze jednoznačně konstatovat, že už se jedná o závislostní chování, vzhledem k tomu, že veškerá výuka a mnohdy i kontakt mezi dětmi a dospívajícími se přesunul do online prostředí,“ vysvětlila Sedláčková.
A upozornila, že je pro děti, ale i dospělé přesun veškerých kontaktů do online prostředí velmi rizikový. Důvody pro současný nárůst závislostního chování jsou podle adiktologů dva: lidé si tak vynahrazují chybějící sociální kontakt a vyplňují přebytečný volný čas.
„Jakmile jste zvyklí mít v životě čas naplánovaný, jakmile máte denní řád, trávit čas hraním vás ani nenapadne. Problémem je časová neohraničenost. V době pandemie najednou takzvaně ‚máte čas‘, ale vlastně ho neumíte vyplnit, nemusíte vstávat do práce, nemáte tolik povinností, časový plán dne se rozpadá. To je velmi častým důvod začátku hraní. Lidé pevný denní řád nutně potřebují,“ vysvětlila vedoucí příbramské pobočky adiktologické ambulance Magdaléna Hana Vavřincová.
A doplnila ještě jeden důvod: snaha zapomenout na negativní pocity, které pandemii provází. Ať už je to obava o zdraví, neshody doma, strach ze ztráty zaměstnání či finanční potíže.
Další nárůst teprve přijde
Kromě toho se ale na kliniky obrací i rodiče, jejichž ratolesti měly problém již před covidem. „Nejde o nově vzniklou závislost dítěte, ale o problém, kterého si rodiče všimli, protože tráví víc času doma,“ popsal odborný ředitel Magdalény Jiří Zatřepálek.
Pětina dětí hraje počítačové hry přes 4 hodiny denně, odhalila studie |
A experti upozorňují, že pacientů může ještě přibýt. Především poté, co skončí lockdown a lidé se budou muset vrátit do školy či do práce. A najednou si uvědomí, že se jim od počítače odchází jen těžko.
„Závislost není vidět okamžitě, čekáme, že nárůst v ambulancích se projeví až letos na podzim, kdy si neobvyklého chování všimne nejprve okolí hráčů, a velký nápor čekáme v příštím roce, kdy začne závislost na hraní a hazardním hraní omezovat i samotné hráče a kdy ji budou nuceni řešit,“ shrnula Martínková. A dodala, že očekávají nárůst zejména u dětí.
Měsíce čekání na pomoc
Současnou situaci přitom komplikují ještě další dva faktory. Jednak to, že přibývá závislých i na alkoholu, prášcích či jiných látkách. „Příjem nových klientů do programu limituje pouze naše personální kapacita. Strop se pohybuje kolem 300 nových klientů ročně. Zájemců o léčbu se telefonicky hlásí zhruba dvojnásobek,“ popsal Petr Nevšímal ze společnosti Adiktologické centrum, která provozuje tři ordinace ve Středočeském kraji.
„Čekací doba na léčbu v našich ambulancích se prodloužila z jednoho až dvou týdnů před pandemií na dobu jednoho až dvou měsíců, a to i přes fakt, že maximální dostupnost našich služeb je naší prioritou,“ popsala zase Martínková za Magdalénu.
Některé ambulance proto rozšířily otevírací dobu a navýšily pracovní úvazky. Přesto musí Magdaléna část svých pražských klientů odkazovat na berounskou pobočku.
Druhý problém pak je karanténa zaměstnanců či fakt, že kliniky při nemocnicích přemisťují některý svůj personál na covidová oddělení.
Závislost si někteří přiznají až po lockdownu, říká protidrogová koordinátorka |
„Nyní jsme museli dát do karantény již čtvrté oddělení kliniky v pořadí a měli jsme nejen velký počet pozitivních pacientů na covid, ale bohužel to zasáhlo tvrdě personál. Například na jedné z našich kritických ambulancí mám prakticky všechny sestry nemocné,“ popsal přednosta Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice Michal Miovský.
Do karantény podle něj jde jedno oddělení za druhým. „Nejvíce patrné je to u sester, kde prostě jakmile jdeme pod limit, musím omezit provoz a jsme z toho s panem primářem i paní vrchní sestrou velmi smutní, ale nejde to jinak. Není jak to řešit,“ dodal.
Sám proto požádal o pomoc studenty adiktologie, aby chybějící personál pomohli nahradit. „Jsou to zdravotníci, tedy mají hned rovnou křest ohněm. Ráno jsem jim to poslal a již se nám hlásí první dobrovolníci-studenti na práci i do těch rizikových úseků. No, je to tvrdá doba musím říci,“ uvedl minulý týden.
