Dosavadní zjištění naznačují, že obezita, kterou lze definovat jako hodnotu BMI nad 30, zvyšuje riziko úmrtí na koronavirus o 48 procent a riziko, že obézní pacient s covidem skončí v nemocnici pak o 113 procent.
Obezita je při nákaze koronavirem přitěžujícím faktorem zejména z důvodu mnoha přidružených chorob, jako je například vysoký krevní tlak, cukrovka druhého typu a různé kardiovaskulární komplikace.
Přebytek tělesného tuku může vést také k metabolickým změnám, jako je inzulínová rezistence a zánět, což tělu ztěžuje boj proti infekcím.
Právě konstantní stav nízkého stupně zánětu může podle odborníků rovněž oslabit určité imunitní reakce, včetně těch vyvolaných B a T buňkami, které spouští ochrannou reakci po očkování.
Skutečnost, že vakcína může mít u obézních lidí menší účinnost, není novinkou. Výzkum už dříve ukázal, že efektivita očkování proti chřipce je u lidí s obezitou poloviční ve srovnání s těmi, kteří mají zdravou váhu.
Nová studie ale nabízí první přímý důkaz o tom, že by se podobný problém mohl vyskytnout také u vakcín proti covidu. Imunolog Aldo Venuti z Fyzioterapeutického ústavu v Římě a jeho kolegové hodnotili protilátkovou odpověď po dvou dávkách očkování od Pfizeru u 248 zdravotníků.
Proč obézní prohrávají s covidem? Proplouvají systémem, bývají podvyšetření |
Sedm dní po podání druhé dávky se u 99,5 procent z nich vyvinula protilátková odpověď, která byla větší než reakce zaznamenaná u lidí zotavených z covidu. Reakce byla však menší u lidí s nadváhou či obezitou.
„Vzhledem k tomu, že obezita je hlavním rizikovým faktorem pro nemocnost a mortalitu pacientů s covidem-19, je v této skupině nutné naplánovat účinný očkovací program,“ uvedlo Aldo pro list The Guardian.
„Tato data mohou být důležitá pro vývoj vakcinačních strategií proti covidu-19, zejména u obézních lidí. Pokud naše data potvrdí rozsáhlejší studie, mohli bychom uvažovat nad možností, že obézním lidem poskytneme další dávku vakcíny nebo vyšší dávku,“ líčí Aldo.
Naočkovaná populace neznamená imunní populace
Souhlasí s ním také profesor imunologie na Královské univerzitě v Londýně Danny Altmann. „Vždy jsme věděli, že BMI je obrovským prediktorem špatné imunitní odpovědi na vakcíny,“ popsal.
„Tato studie potvrzuje, že mít naočkovanou populaci není synonymem pro mít imunní populaci, zejména v zemích s vysokou obezitou. Zjištění zdůrazňují potřebu dlouhodobých programů monitorování imunity,“ uvedl.
Altmann v samostatné studii provedené na zdravotnících v Brazílii zjistil. že reinfekce covidem-19 byla 2 byla častější u lidí s vysokým BMI a že měli tendenci mít nižší protilátkové odpovědi na původní infekci.
Pandemie zhoršila problém obezity u dětí. Vůbec se nehýbou, říkají lékaři |
Podle Světové zdravotnické organizace je Česko sedmou v žebříčku evropských zemí s nejobéznější populací.
Tloustnutí navíc nyní nahrává i fakt, že se lidé v karanténě méně hýbou a stres častěji řeší nadměrnou konzumací jídla.
Zda člověk trpí nadváhou či obezitou orientačně určuje index tělesné hmotnosti (BMI), který vyjadřuje poměr mezi tělesnou výškou a váhou. Za normální se u dospělého považují hodnoty indexu od 18,5 do 25.
Hodnoty nad 25 již signalizují nadváhu, nad 30 už se jedná o obezitu. Tou podle dat Českého statistického úřadu trpí téměř pětina Čechů. S mírnou nadváhou se u nás navíc potýká skoro polovina mužů a třetina žen.
5. ledna 2021 |