„Problémem je, že ustanovení zákona o ochraně veřejného zdraví, na které se ministerstvo zdravotnictví odvolává, se týká ochranných opatření před zavlečením vysoce nakažlivých infekčních onemocnění. Tady ovšem nejde o dovoz, nýbrž o vývoz, založený na předpokladu, že se cestovatelé budou chtít vrátit,“ vysvětlil iDNES.cz ústavní právník Jan Kysela.
Ministerstvo má podle něj pouze právo na to, aby rozhodlo o karanténě a testování cestujících, kteří do Česka dorazí z rizikových zemí. „To má zákon na mysli,“ doplnil. Vládě i resortu zdravotnictví také vytýká, že nařízení postrádá jakékoliv odůvodnění.
„Kvůli tomu nemůže příslušné opatření obstát při případném soudním přezkumu. Vidím tu tedy nedostatek zákonného zmocnění v kombinaci s absencí odůvodnění,“ upřesnil Kysela.
Stejný názor má také právník a expert Pirátské strany na oblast zdravotnictví Ondřej Dostál. „Rozumím tomu, že si ministerstvo myslí, že v daných zemích je zvláštní mutace, a že se snaží zabránit jejímu vstupu do Česka. I kdyby ale tyto země byly nebezpečné, stát nemá právo bránit lidem vycestovat,“ uvedl Dostál. Opatření je podle něj nicotné a lze se proti němu bránit u soudu s odkazem na Listinu základních práv a svobod.
Státu není nic do toho, kam občané cestují
Cestující, na které zákaz dopadá, mohou podle právníka navrhnout soudu vydání předběžného opatření. Zpětně pak případně mohou žádat také náhradu škody. „Státu není nic po tom, co dělají občané, kteří využili právo vycestovat mimo tuto zemi. Stejně tak nemůže občanům zabránit vstoupit do Česka, a to ani netestovaným,“ dodal Dostál. Stát podle něj může něco nařizovat až těm lidem, kteří se ze zahraničí vrátí - například karanténu nebo testy hned na letišti.
Do Česka dorazil lék Bamlanivimab, Francie nabízí 100 tisíc vakcín |
Opatření zkritizoval také Ladislav Vyhnánek z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Ze zákona o ochraně veřejného zdraví podle něj jasně plyne, že ochranná opatření se mají provádět na českém území, například formou karantény pro osoby přijíždějící do země.
Vyhnánek poukázal i na problematickou formulaci, podle níž zákaz dopadá na všechny občany Česka a cizince s bydlištěm na našem území. „Opatření se explicitně snaží regulovat i chování občana ČR, který delší dobu žije například v Etiopii, chce cestovat do Keni, přičemž do ČR v dohledné době ani jet nehodlá. To je již z hlediska teritoriální působnosti v tomto případě zcela absurdní,“ uvedl Vyhnánek.
Nařízení je nevymahatelné
Také politolog a děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Stanislav Balík míní, že zákaz vycestovat do konkrétních zemí je za hranou a napadnutelný u soudu. „Byl jsem tím hodně překvapený. Pochopil bych, kdyby se zakázal příjezd z určitých zemí, ale kdyby se teď člověk rozhodl přestěhovat do Brazílie, tak proč by nemohl,“ řekl.
Pokud by byl zakázaný příjezd z rizikových zemí, bylo by podle Balíka na každém, jestli se rozhodne vycestovat. „Takhle mi to ale přijde jako bránění volného opuštění republiky. Navíc je to nevymahatelné. Když by člověk odjel třeba do Německa a z Německa do Jihoafrické republiky, tak kdo to zakáže,“ podotkl.
Z Česka se podle opatření nesmí od pátku až do 11. dubna vycestovat do Botswany, Brazílie, Svazijska, Jihoafrické republiky, Keni, Lesotha, Malawi, Mosambiku, Tanzanie, Zambie a Zimbabwe. Výjimku mají občané těchto zemí a dále „cesty, které vzhledem ke své povaze nesnesou odkladu a které byly předem oznámeny ministerstvu zahraničních věcí“.
24. února 2021 |
