„Dosažení úrovně minimálně 130 procent průměrné mzdy navrhujeme v roce 2023. Od roku 2024 pak porostou platy učitelů a dalších pedagogických pracovníků stejným tempem jako průměrná mzda v ekonomice,“ uvedl Bartoň.
Pro zakotvení výše platu pedagogů do zákona hlasovalo 56 z 98 přítomných poslanců. Na Bartoňovi bylo po hlasování patrné překvapení, že jeho pozměňovací návrh přes nesouhlas ministra školství a hnutí ANO prošel.
Změna zákona o pedagogických pracovnících má podle představy vlády zajistit to, aby mohli učit i odborníci bez pedagogického vzdělání. Ministerstvo školství chce změnou řešit nedostatek učitelů v některých oborech. Poslanec ČSSD Antonín Staněk neprosadil zamítnutí zákona jako celku a pak spolu s přítomným poslanci sociální demokracii i prakticky celou opozicí, včetně komunistů, kteří tolerují vládu, kývl na Bartoňův návrh.
Lidé bez pedagogického vzdělání mají působit i na ZŠ
Kritikům vládní návrhu vadí, že by mohli lidé bez pedagogického vzdělání působit nejen na středních školách, ale i na druhém stupni základních škol. Pokládají to za degradaci učitelské profese.
Podle ministra Plagy změna ředitelům škol otevře „sekundární kanál“, jak pedagogický sbor doplnit o vysokoškoláky s magisterským titulem, případně i další odborníky s nejméně pětiletou praxí v oboru například jako učitele praktického vyučování nebo odborného výcviku. Pedagogickou kvalifikaci by si museli doplnit do tří let, pokud by chtěli učit i po uplynutí této lhůty. „Žádná pojistka tří let tam není,“ namítala ve Sněmovně exministryně školství Kateřina Valachová z ČSSD.
Podle platného zákona mohou učit jen lidé s pedagogickým vzděláním. Nepedagogové s praxí proto museli školy před několika lety opustit. Výjimkou jsou případy, kdy se řediteli nedaří sehnat kvalifikovaného učitele. V takové situaci může ředitel i nyní dočasně zaměstnat člověka, který učitelské vzdělání nemá.
