Breitenbachová chce, aby podíl lidí cizího původu ve veřejné správě více reflektoval jejich rozprostření v berlínské obecné populaci. Podíl jedinců s migračními kořeny se odhaduje na 35 procent, ve veřejné správě je to 12 procent, píše německý deník Die Welt.
„Chceme, aby zde každý měl rovné příležitosti. Neakceptujeme strukturální diskriminaci,“ uvedla senátorka za stranu Levice. „Pevná pravidla a jasné financování ve formě kvót jsou k tomu, aby ve veřejné správě bylo zaměstnáno více lidí s migrační historií, nezbytná,“ tvrdí.
Pokud by její návrh schválil berlínský parlament, při stejné klasifikaci by místo ve veřejné správě získal ten uchazeč, který má cizí původ.
Obhajoba kvót vzbudila v berlínské levicově orientované vládní koalici třenice. „Oznámení Elke Breitenbachové a (senátní) integrační komise v listu Tagesspiegel, že R2G (označení pro berlínskou koalici tří stran, která se skládá z SPD, Levice a Zelených, pozn. red.) plánuje 35% kvótu pro migranty ve veřejných službách a preferenční zacházení při jejich najímání, je docela opovážlivé. Každopádně, parlamentní skupina SPD se na tom ještě neusnesla,“ napsal na Twitteru mluvčí SPD frakce Frank Zimmermann.
Ziemlich kühn, dass @ElkeBreitenbach und die Integrationsbeauftrage im @TspBerlin verkünden, #R2G plane eine 35 %- Quote für Migranten im Öffentlichen Dienst und eine Bevorzugung bei der Einstellung. Die @spdfraktionbln hat das jedenfalls nicht beschlossen. https://t.co/ngHTHUUT2D
SPD vyčítá senátorce, že si na celé záležitosti pokouší nahnat politické body. Podle zástupců strany Breitenbachová ví, že Senát se v interní diskuzi o aktualizaci zákona o participaci a integraci dohodl, že nebude obsahovat žádné kvóty, ale pouze „cíle“, kterých má daná úprava dosáhnout, píše list Tagesspiegel.
Senátorka odmítá námitky SPD s odkazem na koaliční smlouvu, která si stanovila „reformu (integračního) zákona za jasný úkol“. „Jako odpovědná senátorka jsem udělala návrh, o kterém jsme na technické úrovni diskutovali s koaličními frakcemi,“ hájí se Breitenbachová.
Zastání našla u Zelených. Mluvčí strany pro integraci a uprchlíky Bettina Jaraschová považuje návrh za správný. „Představy o společenském uspořádání těch, kteří odmítají měkké cíle uvedené v návrhu, jsou zastaralé a nutně potřebují modernizaci,“ řekla Jaraschová na adresu SPD.
Diskriminační návrh, kritizuje opozice
Opozice se kloní na stranu SPD. Podle pravicově orientované Svobodné demokratické strany (FDP) návrh jakékoliv preferenčního zacházení bojuje se „symptomy, nikoliv příčinami“. Křesťanskodemokratická unie (CDU) a Alternativa pro Německo (AfD) vnímají návrh jako „neústavní“ a diskriminační. „Zde, pod rouškou antidiskriminace, je ve skutečnosti diskriminován každý, jehož předci zde žili déle,“ prohlásil specialista CDU na právní politiku Sven Rissmann.
Ani cizinec, ani černý pasažér. Příručka učí berlínské úředníky korektní řeči |
Podle listu Taggespiegel se SPD bojí, že návrh zákona neobstojí před státním ústavním soudem. Právník Arnd Diringer je přesvědčen, že se jedná o oprávněné obavy. Článek 33, odstavec 2 německého základního zákona totiž stanovuje, že: „každý Němec má stejný přístup ke veřejné funkci podle své způsobilosti kvalifikace a profesionálního výkonu.“
Podle Diringera jsou možné odchylky od tohoto základního principu ve výjimečných případech, například pro zdravotně postižené jedince. Avšak preference založená na etnickém původu je výslovně zakázána. „To je tak hrubě protiústavní,“ říká o návrhu právník, že se kritici ani „nemusí snažit“ o jeho stáhnutí.
Za zbytečný považují návrh i zástupci policie. Podle mluvčího profesní policejní asociace „Nezávislí“ Jörna Badendicka je proti principu „výběru nejlepších“. Podotýká, že lidé s migračním původem jsou v berlínské policii poměrně zastoupeni. Jejich podíl podle údajů tvoří 38 procent.
