Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvMinistři zdravotnictví skandinávských a pobaltských států odeslali Evropské komisi dopis, v němž dávají najevo znepokojení a požadují vysvětlení tohoto kroku. Šéfka komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že objem nasmlouvaný pro první čtvrtletí firma doručí ve slíbeném období.
„Dostali jsme tuto zprávu dnes krátce před desátou hodinou. Očekávali jsme ve třetím týdnu (příští týden) 43 875 dávek vakcíny Pfizer. Teď to vypadá, že jich dostaneme jen 36 075,“ uvedl norský institut v prohlášení citovaném agenturou Reuters.
Snížení dodávek je důsledkem omezení produkce Pfizeru tak, aby firma mohla zvýšit svou výrobní kapacitu z nynějších 1,3 miliardy na dvě miliardy dávek ročně, sdělil institut.
„Dočasné snížení dodávek zasáhne všechny evropské země... Zatím není zcela jasné, jak dlouho Pfizeru potrvá dostat se znovu na maximální výrobní kapacitu,“ dodal norský institut.
Norsko sice není součástí Evropské unie, v řadě věcí s ní ale úzce spolupracuje včetně nákupu vakcín proti covidu dojednaného Bruselem, píše agentura AFP.
Země žádají vysvětlení
Ministři zdravotnictví šestice unijních zemí - Dánska, Švédska, Finska, Litvy, Lotyšska a Estonska - v reakci na zprávu napsali do Bruselu dopis se žádostí, aby se komise okamžitě s firmou spojila a požádala o veřejné vysvětlení.
„Nejen, že to ovlivní časový plán očkování, ale také to sníží důvěryhodnost celého procesu,“ uvedli ministři v dopise citovaném řadou evropských médií. Dodali, že jejich vlády podporují společnou očkovací kampaň EU, sedmadvacítka se však musí vyvarovat jakýchkoli zdržení.
Von der Leyenová dnes uvedla, že hned po oznámeném omezení zavolala šéfovi Pfizeru. „Ujistil mě, že všechny dávky slíbené pro první čtvrtletí budou doručeny v prvním čtvrtletí,“ řekla na tiskové konferenci bez dalších podrobností.
Brusel neobjednal víc vakcíny kvůli Východoevropanům a Francii, píší Němci |
Komise již na přelomu roku čelila výtkám od některých politiků za to, že podle nich zajistila malé množství vakcíny právě od společností Pfizer a BioNTech, která byla jako první schválena pro použití v EU. Unijní exekutiva kritiku odmítala s tím, že problém spočívá v nedostatečné výrobní kapacitě firem. Zároveň však EK z dosavadních 300 milionů dávek rozšířila kontrakt s americkou a německou firmou na dvojnásobek. Společnosti se pak kvůli zvýšenému zájmu rozhodly navýšit kapacitu výroby.
EU má smlouvy se šesti firmami na celkový objem 2,3 miliardy dávek, které mohou být k dispozici pro 450 milionů obyvatel členských zemí.
Vakcínou od společností Pfizer a BioNTech se očkuje také v České republice. Kromě ní je v ČR používána vakcína od firmy Moderna.
Slabá účinnost vakcíny?
Registrace vakcíny proti nemoci covid-19 od společnosti AstraZeneca v Evropské unii je podle slovenského ministra zdravotnictví Marka Krajčího ohrožená, a to z důvodu její možné nízké účinnosti. Pokud by se tyto informace potvrdily, znamenalo by to problém s počtem dostupných očkovacích látek ve stávající koronavirové krizi. Krajčí to v pátek řekl novinářům.
„Zdá se, že je ohrožena registrace vakcíny od AstraZeneca. Klinické studie nevycházejí nejlépe. Pokud by se potvrdilo, že účinnost té vakcíny není dostatečná, bude to obrovský problém s množstvím vakcín,“ řekl slovenský ministr.
Pochybnosti, zda je vakcína od firmy AstraZeneca vhodná pro dosažení imunity celé společnosti proti covidu-19, dříve vyjádřili například někteří australští vědci. Australské zdravotnické úřady ale označily látku za účinnou a bezpečnou.
Slovensko sužují covidové rekordy. Nitra má v záloze zimní stadion pro mrtvé |
Vakcínou od AstraZeneca, která vznikla díky spolupráci s Oxfordskou univerzitou, se již očkuje například v Británii. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) nyní posuzuje žádost o její podmínečnou registraci.
Neschválení vakcíny od AstraZeneca v EU by na Slovensku patrně vedlo k prodloužení času, který bude potřeba k očkování populace proti covidu-19. „I v případě, že bychom s touto vakcínou začali očkovat, tak momentálně plán, co je týče proočkování populace, je s ohledem na dodávky vakcín natažen až do pozdních letních měsíců a začátku podzimu,“ uvedl Krajčí.
Podle údajů ze čtvrtka bylo na pětimilionovém Slovensku očkováno proti covidu-19 přes 47 700 lidí, tedy necelé procento populace. Očkování v zemi začalo na konci loňska látkou od společností BioNTech a Pfizer, mezitím Slovensko obdrželo také první dodávku očkovací látky od firmy Moderna.
Slovenští odborníci označili očkování za nejúčinnější způsob pro zvládnutí stávající koronavirové krize. Na Slovensku zejména v říjnu a pak od začátku loňského prosince výrazně stoupal počet nových potvrzených případů infekce. Úřady na to zareagovaly například omezením volného pohybu lidí. V uplynulých dnech se situace ohledně přírůstku nakažených přestala zhoršovat, nemocnice ale nadále zůstávají vytížené kvůli pacientům s covidem.
