Ursula Von Der Leyenová

Ursula Von Der Leyenová | foto: Reuters

Brusel neobjednal víc vakcíny kvůli Východoevropanům a Francii, píší Němci

  • 1032
V Německu probíhá živá diskuze, proč Brusel neobjednal víc vakcín od německé společnosti BioNTech. Některá německá média mají za to, že Evropská komise podlehla nátlaku Východoevropanů, kteří se obávali příliš vysoké ceny. Svou roli mělo hrát i protlačování vakcíny francouzské společnosti Sanofi Paříží.

Nikoliv projev „rafinovaného vyjednávání“, ale „debakl“. Tak popisuje novinář německého týdeníku Focus  Jan Fleischhauer ve svém středečním komentáři strategii Bruselu při nákupu vakcín. Osočuje evropské vedení, že nezakoupilo dostatečné množství vakcíny německé firmy BioNTech, protože hledělo na cenu.

„Když kupujete základní zboží, pokud nevíte, který dodavatel pouze slibuje a kdo nakonec dodrží slovo, objednáte od každého tolik, aby to v každém případě dostačovalo. Ale to je přesně to, co neudělali v Evropské komisi,“ píše komentátor. Brusel se podle něj místo toho soustředil na to, že „vakcína pro Východoevropany je příliš drahá“.

Německá média uvádějí, že východoevropské země měly k vakcíně od BionTechu, kterou německá firma distribuuje ve spolupráci s americkým farmaceutickým konglomerátem Pfizer, zpočátku výhrady kvůli vysoké ceně. Preferovaly proto výrazně levnější vakcínu od  společnosti AstraZeneca, píše server tagesschau.de . Roli měl hrát i tlak Paříže, která protlačovala vakcínu od francouzské společnosti Sanofi

Brusel se rozhodl v listopadu objednat vícero vakcín od různých výrobců. „Když jsme vyjednávali o nákupech vakcín, nebylo jisté, která bude první schválená. Snažili jsme se zajistit co nejširší nabídku,“ přiznal mluvčí komise Stefan de Keersmaecker.

Portfolio v listopadu zahrnovalo až 405 milionů dodávek vakcíny od společnosti Curevac se sídlem v Tübigenu, 400 milionů dodávek od společnosti Asta-Zeneca a stejné množství od společnosti Johnson & Johnson a 300 milionů od Pfizeru/BioNTechu. Dalších 300 milionů od francouzské společnosti Sanofi-GSK a 150 milionů od americké společnosti Moderna. Evropská komise povolila v zemích EU očkovat vakcínou od Pfizeru/BioNTechu a Moderny.

Podle seznamu nákupních cen vakcín, které v prosinci zveřejnila tajemnice belgické vlády pro rozpočet Eva de Bleekerová, EU chtěla nakoupit dávku vakcíny za 1,78 eur (46 korun). Naproti tomu vakcína od Pfizer/BioNTech byla za 12 eur (314 korun). Podle listu The Washington Post blok platí za vakcíny mnohem menší částky než USA s výjimkou Moderny, na jejímž vývoji se přímo podílela americká vláda.

Podle Fleischhauera je však nižší cena vykoupena tím, že v Evropě probíhá očkování pomaleji než ve Spojených státech či Izraeli, který též platí za vakcíny víc. „V Bruselu ale chtěli šetřit ze všech věcí zrovna na vakcíně, která by mohla ukončit nouzový stav.“

Německý lockdown asi do Velikonoc. Čekají nás těžké týdny, řekla Merkelová

„Ti, kteří nyní kritizují EU za to, že objednala pouze dvojnásobek nebo trojnásobek požadovaného množství, v srpnu nevěděli, která z ohlášených vakcín bude nejslibnější, a psali by jinak titulky jako ‚Obří plýtvání: EU objednala miliony nepotřebných dávek vakcíny’ nebo ‚Zbytečně vyhozené miliardy’,“ zastal se EU německý europoslanec Daniel Caspary.

Sázka na špatné koně

Jiní němečtí politici, jako bavorský předseda vlády Markus Söder, jsou nicméně přesvědčeni, že EK vsadila na špatného koně a toho správného naopak okázale ignorovala. „Je těžké vysvětlit, že v Německu se vyvíjí velmi dobrá vakcína, ale jinde se očkuje rychleji. EU objednala příliš málo vakcín a spoléhala na nesprávné výrobce,“ prohlásil  Söder.

Vakcinační strategie EU překvapila i šéfa BioNTechu Ugura Şahina. „Předpoklad byl, že mnohé další společnosti přijdou se svými vakcínami,“ vysvětluje, proč podle něj EK selhala při počátku očkovací kampaně, která v jiných zemích probíhala rychleji. „Ale pak v určitém bodě bylo jasné, že mnohé nebudou schopné dodat (vakcíny) tak rychle,“ řekl v rozhovoru pro list Spiegel. 

Problémy v Německu: očkování se nedaří, z vakcín se zatím použil jen zlomek

Právě podle Spiegelu BioNTech nabízel EK větší množství vakcín, ale Brusel to odmítl. Spiegel rozhodnutí přičítá tlaku Francie, která protlačovala vakcínu od společnosti Sanofi.

Německý poslanec Karl Lauterbach osočil Francii, že „trvala na tom, aby množství dávek od (BioNTechu) nebylo příliš vysoké ve srovnání s (množstvím dávek od Sanofi), ačkoliv tato vakcína nebyla ani zdaleka připravena“. Francie obvinění odmítá.

Podle Fleischhauera stojí francouzský nacionalistický přístup v ostrém kontrastu s přístupem kancléřky Angely Merkelové, která kvůli „solidaritě“ s ostatními evropskými zeměmi zvolila „naivní a podlézavý“ postoj vůči EK. „Co my (Němci) nechápeme, že ostatní země se nevzdají svých národních zájmů jednoduše proto, že v Evropě jednáme příkladně,“ dodává komentátor.

Deník Bild tvrdí, že Merkelová donutila ministry zdravotnictví Německa, Francie, Itálie a Nizozemska, kteří vytvořili inkluzivní alianci pro vakcíny, aby předali nákup vakcín do rukou Bruselu. Čtveřice ministrů napsala předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové „ponižující“ dopis, v němž předávají kormidlo při nákupu vakcín EK.

Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn hájí postup Německa i EU. Podle něj Německo objednalo dostatek vakcín, problémem jsou výrobní kapacity. Předseda Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble už dříve kritiku odmítl s tím, že vyspělé země by neměly hromadit vakcínu na úkor těch chudších.

5. ledna 2021


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video