Přepadení aut za denního světla. Neustávající zvuk střelby, který už obyvatelé přestávají vnímat. Zraněný sedmiletý chlapec a zabitá sedmnáctiletá dívka s prostřelenou hlavou. Taková je krutá realita dnešního Minneapolisu.
Od květnové smrti drobného kriminálníka George Floyda, která rozpoutala masové protesty proti rasisticky motivované policejní brutalitě, se Minneapolis stal dějištěm nebývale vysokého množství násilností. Více než 500 lidí bylo postřeleno, dvakrát tolik než v předchozím roce. Jedná se o největší počet za poslední dekádu.
Kulky byly příčinou smrti sedmdesáti osmi lidí. Počet vražd stoupl o více než padesát procent v porovnání s předchozím rokem. Minneapolis se nebezpečně přibližuje nechvalně proslulému roku 1995. Kvůli devadesáti pěti vraždám tehdy list The New York Times překřtil město na „Murderapolis (město vraždy)“.
Tehdejší lídři města řekli stanici KSTP, že i když jednalo o „hrozivou“ dobu, současnost je děsí mnohem víc. Podle nich násilnosti nebyly tak náhodné a město mělo koordinovaný plán, jak jim čelit.
Minneapolis s jistou nadsázkou začíná připomínat dějiště populární videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Případy takzvaného carjackingu, násilného přepadení auta s řidičem uvnitř, stouply v porovnání s minulým listopadem o 537 procent, uvádí místní list Star Tribune. Jen během sobotního rána policie během jedné hodiny zaznamenala tři separátní případy carjackingu. Pachatelé často využívají momentů, kdy je pozornost řidičů upoutána něčím jiným, mezi oběťmi se hojně vyskytují senioři a osamělé ženy.
„Podezřelí se ptají na cestu, poté okradou oběť o peněženku, telefon nebo auto,“ varovala policie. Obyvatelům radí, aby s sebou nosili jen základní věci a aby se s násilníky nepouštěli do křížku.
Woman shot at by Minneapolis carjacking suspects despite begging for her life, and showing the suspects photos of her children.
https://t.co/tepdYcMLAa https://t.co/3Ya2e9lJMd
Policie až do 22. září tento typ násilného přepadení zahrnovala pod širší kategorii loupeží a krádeží aut, protože se jednalo jen o minoritní případy. Nyní jde o tak častý fenomén, že přinutil orgány vytvořit nový kódovací systém.
„Čelíme pandemii násilností,“ řekla listu The Washington Post komunitní aktivistka Cathy Spannová. „Jsme v obležení. Probudíte se a jdete do postele (plní) strachu, protože nevíte, co se bude dít dál… a naše město nás nedokáže ochránit.“
Obyvatelé si od návrhu minneapolské městské rady na snížení finančních prostředků pro policii (defund the police) a jejího nahrazení „oddělením komunitní bezpečnosti a prevence násilí“ stěžují, že strážci pořádku se na místě kriminálních incidentů po vytočení 911 často vůbec neobjeví nebo přijedou příliš pozdě.
V Minneapolisu nemají důvěru v policii, vznikají ozbrojené sousedské hlídky |
Policejní oddělení uvádí, že nemá dostatek strážníků kvůli tomu, jak mnozí z nich odchází ze služby. Policejní sbory opustilo přes sto členů, více než obvyklý dvojnásobek. Někteří jako důvod uváděli postraumatický stres, případně též popáleniny a další zranění, která utrpěli během potlačování protestů proti policejní brutalitě.
Vedení městské policie se obává, že pokud se odpínání odznaků nezastaví, nebudou mít strážci pořádku dost sil, aby odpovídali na nouzové hovory. Kvůli tristní situaci muselo město najmout policisty ze sousedních oddělení.
Více jak čtyři sta obyvatel uspořádalo virtuální setkání, na němž se vyjadřovali k násilnostem ve městě. Podle listu Star Tribune setkání především ukázalo rozdělenost města v otázce řešení naléhavého problému. Někteří obyvatelé prosili policisty, ať zůstanou ve službě, zatímco jiní požadovali zbavit se policejních oddělení kompletně.
Jinde je situace ještě horší
Experti nicméně varují před příliš alarmistickými interpretacemi. Podle nich bývají obecně počty vražd nestálé. Poukazují též na to, že i když dění ve městě vzbuzuje hrůzu, stále je na ulicích bezpečněji než v jiných městech Středozápadu, v Milwaukee a Chicagu.
List Chicago Sun-Times podotýká, že jen v jednom z dvaadvaceti policejních okrsků se odehrálo skoro devadesát vražd, více než v celém Minneapolisu. Celkem v Chicagu došlo k více než 700 násilným smrtím, což je více než padesátiprocentní nárůst v porovnání s předchozím rokem.
New York čelí vlně násilností a vražd, otce zastřelili před jeho dcerou |
Nárůst násilností zažila i další města: New York, Los Angeles, Milwaukee, San Francisco či Nashville. Čísla Chicaga jsou přesto ohromující. New York, nejlidnatější město USA, hlásí za tento rok 405 násilných smrtí a San Francisco jen 50.
Vysoká míra násilností zřejmě souvisí s rekordními nákupy zbraní, které reflektovaly řadu stresových událostí turbulentního roku 2020. Pandemie koronaviru a na ni napojené ekonomické obtíže, rasové protesty proti policejnímu násilí a vyhrocená atmosféra prezidentských voleb vyvolaly řady Američanů pocit ohrožení, který se rozhodly řešit právě pořízením zbraně.
