Proti návrhu zákona se ohradili také Piráti a ODS. Pirátské straně vadí zejména možnost vyžádat si záznamy z telefonu o pohybu nakažených osob až tři týdny zpět. Vadí to i ODS, za nepřípustné považuje i posílení pravomoci hlavního hygienika.
Nový úřad má moci zavírat obchody i kvůli covidu vidět do mobilů |
Podle právníka a bývalého ministra vnitra Tomáše Sokola je návrh zákona právní nehoráznost. „Součástí právního státu je i soubor základních práv, která jsou omezitelná jen za předem stanovených podmínek a tam, kde to je z hlediska demokratické společnosti nezbytné. Z toho vyšel také zákon známý jako krizový. Zákony definují stavy bezprostředního ohrožení některého z chráněných zájmů s tím, že pokud vláda rozhodne, že takový stav nastal, může omezit některá z uvedených práv,“ uvedl pro iDNES.cz.
„Vláda musí říct, která práva omezuje, a své rozhodnutí musí náležitě odůvodnit. A tohle všechno by se mělo změnit ve prospěch neomezených oprávnění úředníka nově uvažovaného úřadu, který nám může zlikvidovat na dobu, na jakou se mu zlíbí, občanská práva. A ještě nádavkem se vloupat do tajemství zpráv podávaných telefonem,“ prohlásil a poukázal na to, že v současné době si lokalizační data může vyžádat jen policie se svolením soudu.
Přijetí takového zákona vidí jako velmi problematické také advokátní koncipient Jiří Hradský ze skupiny Sedlakova Legal. „Posílení pravomocí, aniž by existovala nějaká další kontrola či „brzda“, v nás vzbuzuje pochybnosti. Novelou zákona o ochraně veřejného zdraví by došlo k posílení státních orgánů, které by mohly bez jakékoliv kontroly zasahovat do základních lidských práv, jako svobody shromažďování, osobní svobody, svobody podnikání či soukromí,“ tvrdí.
Zásahy do těchto oblastí podle něj měly být dostatečně odůvodněné a pod dohledem dalších orgánů.
V hlavní roli hygienik
Ústavní právník Jan Kysela podotkl, že zákon činí hlavního hygienika možná ještě silnějšího než samotného ministra. „Pokud byste vše, co dosud dělala vláda, svěřili hlavnímu hygienikovi, tak to samozřejmě problém je, mocenská rovnováha je pak trochu sporná. Ministerstvo může už nyní spoustu věcí dělat bez politické kontroly, a teď by jich mohlo dělat ještě více, a ani by to nebylo ministerstvo, ale hlavní hygienik,“ dodal.
Zároveň poukázal na problematiku nouzového stavu a omezování základních práv. „Nejde o to, že byste vyhlašovali pořád nouzový stav. Ale nejde z toho vyklouznout tím, že to, co vyhlašujete v nouzovém stavu, si překlopíte do mírového stavu. Když vše, co vyhlašujete v nouzovém stavu, svěříte do rukou úřadů, tak pak samozřejmě nouzový stav nemusíte vyhlašovat. Problém je ten, že s tím nouzovým stavem jsou spojené zvýšené možnosti omezování základních práv. A když z toho uděláte běžné poměry, tak vám z těch základních práv zbude méně.“
Souhlasili byste se vznikem takovéhoto úřadu?
Podle Kysely je zvláštní, že se novela má projednávat v legislativní nouzi. „Legislativní nouze je stav, kdy si nemáte všímat běžných věcí, máte vyřešit tu krizovou situaci. Takže pokud bude ten zákon projednáván v době legislativní nouze, tak mi to připadá dost sporné, protože se mi nezdá, že by to souviselo s řešením té krize,“ podotkl.
Možnost sledovat v zákoně není
Podle ústavního právníka Jana Kudrny jsou však mediální zprávy o zákoně přehnané. „V návrhu zákona totiž nikde není uvedena žádná možnost sledovat mobilní telefon kohokoliv. Je tam pouze uvedena možnost ministerstva patřičnou aplikaci vytvořit a provozovat jí. Ale nevšiml jsem si povinnosti kohokoliv si takovou aplikaci instalovat a aktivovat jí,“ uvedl pro iDNES.cz.
Ministr Blatný hájí povinné roušky ve fitness a při sportování uvnitř |
Osobně však nedokáže odhadnout, zda ministerstvo takovou možnost potřebuje. „Nedá se to vyloučit. Opakovaně v průběhu letošního roku zástupci zejména opozičních stran argumentovali praxí na Tchaj-wanu nebo v Jižní Koreji, kde občané elektronicky sledováni byli, dokonce povinně, přičemž argumentováno těmito zeměmi a systémy bylo jako dobrými a následováníhodnými,“ dodal.
Podle právníka je návrh zákona bez povinnosti nechat se sledovat v zásadě bezproblémový. Sám však upozorňuje na to, že nad návrhem měla být vedena věcná diskuze a poukazuje na to, že mezirezortní připomínkové řízení bylo sníženo na sedm připomínkových míst a zkráceno na sedm dní. „Na místě je také otázka po tom, kdo případně bude sledovací aplikaci provozovat a nakládat s osobními údaji,“ podotkl.
„Pokud se jedná o to, do čí působnosti mají spadat jednotlivé omezující pravomoci, i tady je nutno si říci, jaký význam mají rozhodnutí správních soudů, zda návrh nesměřuje proti nim, což zákonodárce může učinit. Věcné rozhodnutí Ústavního soudu k letošním opatřením v zásadě bohužel nemáme,“ dodal.
Jiří Hradský vidí ve sledování telefonu problém. V návrhu novely se počítá s tím, že by operátor měl poskytnout data v případech, kdy osoba „prokazatelně onemocněla infekčním onemocněním“. „Novela se tedy nevztahuje pouze na situaci ohledně COVID-19, ale na veškerá infekční onemocnění, což opravdu nepřiměřeně rozšiřuje okruh možnosti využití,“ tvrdí.
Od neschopnosti k neodpovědnosti?
„Teď už bude na Parlamentu, zda ten paskvil projde. Moc na to nevěřím. Ale zejména nevěřím, že by něco takového mohlo přežít ústavní stížnost,“ dodal Sokol. Podle něj je stávající právní úprava plně funkční. „Je jinou věcí, že s ní vláda neuměla zacházet, protože se nemohla rozhodnout, co zakázat. Uvažovaný systém by přenášel povinnosti na speciální úřad a vláda by o ničem nerozhodovala a tedy také za nic nebyla odpovědná. Takže od neschopnosti k neodpovědnosti? To taky v právním státě moc hezky nezní,“ uzavřel.
Podle Jiřího Hradského není tento balíček novel potřeba, neboť si zahrává s důvěrou občanů. Centralizace pravomocí pod Státní hygienickou službu podle něj působí velmi pochybně. „Zásah do soukromí je navíc natolik významný, že by přijetí takové novely mělo být mnohem podrobněji konzultováno s odbornou veřejností, operátory a dalšími subjekty,“ dodává.
PES dal boji s koronavirem řád, bilancuje měsíc ve funkci ministr Blatný |
Návrh zákona mluví o tom, že centralizovaná hygienická služba pod dohledem hlavního hygienika bude mít například pravomoc omezit či zakázat cestování, omezit setkávání mezi lidmi, veřejnou dopravu, obchody, obchodní centra nebo vybrané služby, jako jsou například kadeřnictví, sauny nebo koupaliště. Může také zakázat nebo omezit veřejné i soukromé akce nebo nařídit státním institucím, krajům a obcím, aby vyčlenily pro izolaci nakažených své objekty. Na tak přísná omezení vláda v současné době potřebuje nouzový stav.
Ministerstvo připravilo změny spolu s návrhem ústavního zákona, který by měl nově obsahovat vedle nouzového stavu a stavu ohrožení státu i stav nebezpečí. Tento krizový stav by pak mohla vyhlásit i vláda, která v současnosti takovou pravomoc nemá. Mírnější stav mohou v současné době vyhlašovat pouze kraje.